Author: Ivan52vQNAs.K852vQN52vQNAs.K852vQN

Čertovské kostýmy, andělská křídla, to všechno bylo vidět v I. třídě, kde právě probíhalo projektové vyučování pro 1. a 3. ročník s názvem ČERTOVINY. Užili jsme si mnoho legrace, řešili zapeklité hádanky, odpovídali na nelehké otázky. Dozvěděli jsme se mnoho o životě sv. Mikuláše, legendách a jak se slaví Mikuláš v jiných zemích. Nesmělo chybět ani házení bramborem do kotlíku, sfouknutí svíčky čertovským dechem, nebo čertovská stezka. Celé dopoledne nám ještě vyplnil příchod opravdového Mikuláše, čertů a andílka. Samozřejmě ukápla i nějaká slzička, ale nakonec byli všichni spokojeni s Mikulášskou nadílkou. Zase jsme se skvěle bavili a užívali krásného slavnostního dne.

Jana Tolarová

Svatý Martin si letos dal sice na čas, ale přeci jen jsme se dočkali prvních vloček a školní zahrada se proměnila v zimní království. Největší radost z toho samozřejmě mají děti a tak o velké přestávce oblékáme šály a čepice a užíváme si zimních radovánek. Stačí i malý poprašek a o zábavu je postaráno. Do školy se vracíme v dobré náladě a s čistou hlavou, aby nám učení i příprava předvánočních akcí lépe šla.

Pavla Štěpánková

Ve čtvrtek 23. 11. 2023 po nácviku na vánoční zpívání jsem žáky 4. a 5. ročníku trochu udivila tím, že jsem po nich chtěla, aby převlékli do tepláků a teple se oblékli. Následoval sraz na školní zahradě, kde jsme si vysvětlili, co je čeká. Jak už jsem mnohokrát říkala, moje rodina je do jakéhokoliv dění ve škole zapojena na 100%. Dokonce i tak, že místo toho, aby můj manžel koupil jeden ořešák na naši zahradu, tak koupí dva. Když se ho zeptám proč, odpoví, no já myslel, že ho budeš chtít taky do školy. A je to pravda, za to mu také moc děkuji. Takže, po přípravě nakátrované zemi, bambusové podpěry a stromu, jsme společně vyrazili hledat místečko, kam bychom ten náš strom „ Poselství“ , jak jsme mu začali říkat, vysadit. A opravdu po menším rozhodování a hledání se nám podařilo vybrat místo právě pro něj. Líbil se mi ale hlavně úžasný přístup našich nejmladších, kteří jsou opravdu zapálení pro všechny krásné věci a nádherné skutky. Měli byste vidět, s jakou chutí ryli do země, jak rychle dovezli na kolečku všechnu zeminu. Ale já vím proč, protože si to všechno udělali sami, podle svého, dle vlastního výběru, ale hlavně s láskou. A takoví jsou naši žáci v horšické škole. Díky za to, jací jste.

Jana Tolarová

V měsíci září jsme se opět začlenili do akce s názvem Jsem laskavec. Každý měsíc jsme plnili dobrovolné úkoly a povídali si o nich. Zjistili jsme, že mnoho krásných věcí děláme prakticky každý den. Vítáme se s paní učitelkou, pochválíme jeden druhého, pomáháme mamince věšet prádlo …. Celé tři měsíce jsme tedy měli na to, abychom udělali někoho šťastným, spokojeným, pomohli nebo ochránili nejen kamaráda, ale třeba i zvířátko, rostlinu. Myslím, že se nám to opravdu dařilo. Děti i žáci se tohoto úkolu zhostili s opravdovým zaujetím a sami připomínali, jaký dobrý skutek, či věc někomu udělali a s čím pomohli. Na závěr celé akce jsme se vydali společně s mateřskou školou do lesa, kde jsme si odpočinuli, relaxovali, nasávali vůni lesa, stavěli domečky, a uložili plody pro zvířátka, které jsme sbírali v průběhu podzimních měsíců. Celé dopoledne se vydařilo a my byli spokojeni, že jsme zase udělali něco pěkného nejenom pro sebe, ale hlavně pro zvířátka a ostatní. Může se stát, že i my budeme v nouzi a budeme potřebovat pomoc. Proto rozdáváme radost a činíme ostatní šťastnými.

Jana Tolarová

V posledních letech stále ze sdělovacích prostředků slyšíme, jak je důležitá ochrana životního prostředí. Ale jak začít chránit přírodu? To nám dne 20. listopadu v rámci environmentálního vzdělávání na školách přijely ukázat pracovnice spolku Ametyst, který se dlouhodobě ochranou přírody zabývá. Jak se děti dozvěděly, začátek je velmi snadný, možné je začít na úplně obyčejné zahrádce. Prvním úkolem školáků bylo přijít na to, co je vlastně kompost, co do kompostu patří, co nepatří. Pak už byli rozděleni do několika skupin, pozorovali půdu ze záhonu, půdu z kompostu a její vlastnosti, porovnávali je, pomocí lupy určovali, jaký hmyz a jací živočichové se v kompostu nachází. Měli za úkol pojmenovat je podle návodného klíče. Dozvěděli se, proč právě kompost je oním biopokladem. Je bez jakékoli chemie, čistě přírodní, takže chrání naše životní prostředí. Počasí venku nepřálo a byli jsme nuceni program přesunout do tělocvičny, přesto všichni pracovali se zaujetím a se zájmem. A tak věříme, že z našich školáků vyrostou právě ti, kteří se budou snažit přírodu chránit.

Pavla Nohavcová

Ano, opravdu jsme se dne 9.listopadu ocitli ve středověké horšické tvrzi. Návrat do středověkých Horšic se jmenoval projekt pro 2., 4. a 5. ročník. Zjistila jsem totiž, že žáci toho o dávných předcích, kteří žili v Horšicích a okolí, mnoho nevědí. Rozhodla jsem se seznámit je s dávnou historií formou projektového vyučování. Velkou inspirací a pomocí mi byly skvělé publikace PaeDr. Heleny Východské a její dcery Ing. Barbory Východské s názvy Horšihrátky, Horšická vlastivěda a Horšické omalovánky. Nejprve žáci plnili zábavné středověké úkoly z českého jazyka a matematiky, vlastivědy či prvouky. Ti mladší si se zájmem vybarvili omalovánky. A pak se najednou ocitli v družinové třídě ( horšické tvrzi) středověcí rytíři, vladykové a zemani, urozené šlechtičny a hospodyně. Většina postav měla reálný základ a byla historicky podložena. Samozřejmě některé postavy jsem musela volit fiktivní, stejně jako občasné posunutí časové přímky, ale to na celkový dojem nemělo vliv. A kdo se nám to představil? Horeš ( Tomík Hrubý), Adam z Horšic ( Štěpík Bäuml ), vladyka Vitmar ( Samča Pašek), Jan Horšický (Hyneček Krejčí), Jan Boreň (Ondrášek Pelc), Mikuláš Vilém Horšický (Vojtík Dobrý), Salomena; Příchovická ( Markétka Loudová), Adam František Hennigar ( Gabík Protivínský) a urozené paní Doubrava (Ráchelka Pašková), Zdislava (Terezka Šrámková), Háta ( Adrianka Česalová), Barbora ( Vendulka Rousová) a Mariana ( Jasmínka Jeníčková). Nechyběl ani středověký tanec. Nemyslete si, že žáci vystupovali jen tak v džínách, všichni se převlékli do středověkého oblečení, děvčata do krásných šatů a nechyběly ani zbraně – kuše, meče a luky. To ostatně můžete posoudit sami na přiložených fotografiích. Pro mě, Anežku Kunhutu Příchovickou, to byl skvělý zážitek a myslím, že celé dopoledne jsme si nejen perfektně užili, ale žáci získali touto netradiční formou výuky i povědomí, jak se dříve žilo. Publikum, žáci 1. a 3. ročníku, naše snažení náležitě ocenilo velkým potleskem. Obrovská pochvala patří všem dětem, které se projektu zúčastnily, byly perfektní a do poslední chvíle dokázaly udržet naše tajemství a neprozradit svým spolužákům z  1. a 3. ročníku, co chystáme. Poděkování pak patří všem rodičům, kteří ochotně pomohli s přípravou kostýmů. A jedna perlička nakonec. Na nácvik středověkého tance jsme měli pouze dvě hodiny a Hyneček Krejčí vtipně poznamenal: ,, Ve Star Dance to cvičí jak dlouho a my to zvládli za chvíli…… ,,

Pavla Nohavcová