Author: Ivan52vQNAs.K852vQN52vQNAs.K852vQN

Kutálí se míč a školní rok je pryč!

Ano, je tomu opravdu tak! Školní rok je pryč, nastalo loučení, ale my se ještě trochu ohlédneme zpět. V září jsme poprvé rozkutálely míč, který nás doprovázel celým školním rokem. Duhový míč, jehož každá z barev otevírala a doprovázela určité období. Červenou vše začalo. Přivítaly jsme ve školce nové kamarády a podzim, který vnesl do přírody pestrou paletu barev. Následovala zelená. Ta otevřela lesní bránu a my zkoumaly svými smysly lesní království. Dále hnědá. Hnědá jako oříšek. A víte, kdo jej v našem případě rozlouskl? Žádná veverka, ale Ježíšek! Ach Vánoce, ty si ve školce s dětmi vždycky hezky užijeme. Pak přišla barva bílá. Sněhu jsme si tedy moc neužily, ale i tak to bylo moc hezké období. Vždyť je to čas karnevalu! Další barvou byla žlutá. Vynesli jsme se školáky Moranu a jaro mohlo začít. Děti objevovaly květy prvních rostlin a za zpěvu ptáků byly vycházky hned veselejší. Poslední barvou byla modrá. S modrou děti obletěly zeměkouli a prozkoumaly i vesmír. Modrá barva otevřela čas plný výletů a nových setkání. Nyní už se ale míč dokutálel do samého konce. Rozloučily jsme se s poslední barvou a také s našimi předškoláky. Bylo jich sedm. Našich sedm statečných a to doslova. Vždyť udělali takový pokrok od chvíle, co prvně vstoupili do školky. Mají za sebou spoustu odvedené práce a vězte, že to pro ně nebylo vždy snadné. Ale to už si mnozí dospělí ani nedokážou představit, co děti překonávají za překážky. Tak tedy. Milá Malvínko, Anetko, Rozálko, Jasmínko a také Jášíku, Radovánku a Fanoušku, přejeme vám ze srdce hodně štěstí, aby se vám ve škole dařilo. Ať je pro vás ten školní svět plný nových radostných zážitků. Držíme vám palce a budeme vždy patřit mezi vaše věrné fanynky!

Magda a Dana

Léto všemi smysly

Už přichází léto? Ano, je tady. A co takhle prozkoumat ho všemi smysly? Proč ne! Poslední den školky nás navštívily lektorky Spolku Ametyst, Eva a Tereza, aby dětem ukázaly, jak na to. Děti byly natěšené, jak budeme trávit celé dopoledne na školní zahradě, to však ještě netušily, co všechno zažijí. Eva s Terezou pro ně měly připraveno množství aktivit, při kterých děti objevovaly, co všechno naše krásná zahrada ukrývá. Hrály si na pilné včelky, které létají z jednoho koutu do druhého a také opravdové včely pozorovaly. Ty už totiž od rána pilně sbíraly pyl na rozkvetlých trsech levandulí a postupně tak plnily své pylové košíčky. To bylo všem velkou podívanou. Také si děti vyrobily náramek z rostlin, který byl plný barev a hlavně vůní. Každé pak s radostí přičichlo ke svému „aroma náramku“. Program se blížil ke své závěrečné části, kdy děti společnými silami vyrobily pravou letní limonádu. A nebylo to, jako když pejsek s kočičkou vařili. Limonáda byla výtečná a krásně osvěžující, což přišlo všem vhod. A hodil se i přípitek. Jak jinak než na zdraví, léto a krásné prázdniny. Závěr patřil hmatovým chodníkům. Obě lektorky obdivovaly naše stezky z přírodnin, které děti s radostí bosky procházely. Děkujeme lektorkám za vedení výukového programu a krásně strávené dopoledne.

Magda a Dana

U vojáků v Klatovech

Dragounská kasárna v Klatovech otevřela ve středu 19. 6. 2024 opět svoje brány veřejnosti a my jsme si s dětmi nemohly tuto příležitost nechat ujít. Počasí výletu přálo, a tak jsme se tedy plny očekávání vypravily autobusem do Klatov. A dobře jsme udělaly! V kasárnách již bylo od rána vše v plném proudu a hned u brány nás vítali vojáci. Byly jsme seznámeny s organizací dopoledního programu a přidělili nám jednoho ze svých kolegů, který se ujal role našeho průvodce. Provedl nás areálem a ukázal různé druhy vojenské techniky, kterou směly děti prozkoumat dokonce i zevnitř. Následovala jedna z dynamických bojových ukázek, kterou jsme sledovaly se zatajeným dechem. Poté přišla na řadu ukázka práce psovodů. To bylo něco pro naše psí obdivovatele, kteří však záhy pochopili, že tihle psí mazlíčci nepatří mezi takzvané „gaučáky“, ale velmi aktivní psí pomocníky. Slunce nemilosrdně hřálo, a tak nám náš pozorný průvodce domluvil chvilku odpočinku ve vojenské jídelně. S chutí jsme snědly svačinu a pěkně v chládku načerpaly nových sil. Těch bylo ještě zapotřebí! Ono totiž držet v ruce opravdovou zbraň, přestože se podle názvu jedná „pouze“ o lehký kulomet, dá docela zabrat. Za tuto příležitost byli rádi především chlapci, ale ani děvčata nezůstávala pozadu. Do areálu přijeli také hasiči a policisté, a tak byl program opravdu bohatý. Děti si mohly sednout za volant policejního vozidla a prozkoumat jeho vnitřek. Samozřejmě žádnému dětskému oku neuniklo ono zajímavé tlačítko tohoto vozidla. Tudíž se každou chvíli ozýval zvuk policejní sirény, který dětem vykouzlil blažený úsměv. Pro děti byl zkrátka tento den nezapomenutelným dobrodružstvím a my jsme moc rády, že se nám výlet do kasáren opět vydařil.

Magda a Dana

Deváťáci páťákům

V úterý 25. 6. 2024 navštívili žáci 5. ročníku ZŠ Josefa Hlávky v Přešticích. Tato akce probíhá již několik let v rámci aklimatizace žáků v novém prostředí, tedy tam, kde budou trávit příští čtyři roky. Žáci 9. ročníků připravili pro 5. ročníky doprovodný program, tentokrát s pirátskou tematikou. Celý den byl zábavný, protože děti plnily různé netradiční úkoly, vyndávání citronů ústy z nádoby, střelbou z pistole…Za vzorně splněné úkoly všichni dostali odměnu a vyzkoušeli si i oběd ve školní jídelně. Co myslíte, že poobědvali? No přece řízek s bramborem. To byla paráda. Takže za 2 měsíce tady. Ahoj!!!

Jana Tolarová

Návrat do středověkých Horšic

Rok se s rokem sešel. Toto přísloví všichni dobře známe. A opravdu se naplnilo. Sešli jsme se na naší „ Zahradní slavnosti“, která se uskutečnila v sobotu 22. 6. 2024. Dnes píši celé datum, protože v loňském roce jsem v článku do Občasníků neuváděla. Protože jsme zjistili, že akce patří k jedné z nejvydařenějších v loňském roce, rozhodli jsme se, že budeme v naší tradici pokračovat.
Takže, náš 2. ročník Zahradní slavnosti započal přesně v poledne. Po přivítání hostů následovalo moderování žákyně ze 3. ročníku Vesněnky Nocarové. Musím říci, že se celého provázení programem zhostila opravdu na jedničku.
Na úvod přivítala žáky horšické ZŠ, kteří si připravili divadelní představení s názvem“ Návrat do středověkých Horšic“. Název sám Vám určitě napoví, že jsme se vrátili do minulosti. Děti byly oblečené do středověkých kostýmů a představily nejdůležitější osobnosti té doby, Horšic a okolí.
Nesměly chybět ani zbraně z té doby a erb Horšic. Nejdůležitější osobnosti ztvárnili: Dorotka Krejčí, Hyneček Krejčí, Gabík Protivínský, Markétka Loudová, Štěpík Bäuml, Terezka Šrámková, Vojtík Dobrý, Jasmínka Jeníčková, Natálka Vachovcová, Vendulka Rousová, Deniska Huspeková, Ondrášek Pelc a Pepča Staněk.
Následovalo pasování předškoláčků do 1. ročníku. Mezi nimi: Rozálka Hajšmanová, Radovánek Grabner, Jasmínka Javorská, Jášík Jeníček, Anetka Česalová a Malvínka Babková.
Po našich nejmenších se na řadu dostali žáci 5. ročníku. Ano, právě oni naši školu letos opouštějí a jejich nová životní etapa bude pokračovat v ZŠ Josefa Hlávky v Přešticích. Loučíme se s Markétkou Loudovou, jedinou ženou v této třídě, která to někdy neměla vůbec jednoduché, Hynečkem Krejčím, Gabíkem Protivínským, Tomáškem Hrubým a Štěpíkem Bäumlem. Přejeme všem předškoláčkům a budoucím šesťákům správné vykročení do nového světa a moc a moc krásných zážitků.
Na závěr celého odpoledne nás navštívila cvičitelka a roztančila naše děti opravdu doslovně v „ Roztančené škole“.
Celá akce by se určitě neuskutečnila bez mého skvělého týmu. Děkuji tímto všem pedagogům, kteří si připravili s dětmi zábavné i poučné pásmo. Všem provozním zaměstnancům, kteří od ranních hodin připravovali občerstvení pro všechny přítomné a nesmím zapomenout ani na rodiče, kteří nám vypomáhali s kostýmy, doplňky, kulisami a hlavně, že se na svá sluníčka přišli podívat a podpořit je.
Celé odpoledne nás provázelo sluníčko, které dodávalo našemu svátečnímu dni tu opravdovou šťávu. Doufám, že naše „ Zahradní slavnost“ bude pokračovat…..

Jana Tolarová

Prázdniny jsou tu

Poslední školní měsíc byl plný radosti, dovádění a her. Užívali jsme si krásné počasí na školní zahradě, stavěli hrady z písku a soutěžili. Tento měsíc slavili svátek tatínkové, a tak jsme jim vyrobili malé dárečky. Měli jsme limonádovou párty, na kterou jsme společně upekli bublaninu a přichystali jsme i šipkovanou. Sklidili jsme naší první úrodu kedlubnů a místo nich jsme zkusili zasít mrkev a petržel a doufáme, že po prázdninách na nás bude čekat další sklizeň. Moc děkuji rodině Šilingů za meloun a nanuky pro děti a všem přeji krásné prázdniny.

Marija Mukan

Horšická olympiáda

Necelé dva měsíce zbývají do zahájení letních olympijských her, které se letos konají v hlavním městě Francie – Paříži. Abychom dětem alespoň trochu přiblížili tuhle velkolepou sportovní akci, připravili si žáci 5. ročníku, pod vedením paní učitelky Pavly, Horšickou olympiádu. Nic nebylo ponecháno náhodě, vše bylo připraveno do detailů . Letní olympijské hry v Horšicích byly zahájeny v pondělí 17. června nástupem sportovců, kteří přijeli reprezentovat svoji zemi. Do Horšic zavítali zástupci České republiky, Španělska, Slovenska a vzdálené Číny. Po zahajovacím ceremoniálu vypuklo samotné zápolení v těchto disciplínách: kop na bránu, skok v pytlích, skok do dálky, hod koulí a slalom s míčkem. Všichni zúčastnění závodili s plnou vervou a nasazením, proškolení rozhodčí vše poctivě měřili a zapisovali. A jaký byl výsledek? Někteří stáli na stupni vítězů, ale zlatou čokoládovou minci si odnesli všichni! Za účast, za dodržování pravidel a skvělé sportovní chování – hru fair-play.

Dana a Magda

Perličky z horšické školičky

Jášík při prohlížení figurek hrdinů z katalogu hraček: „Tady ten pán není hrdina, protože dělá potvory.“ (je zlý)

Anetka: „Ty děti to v domečku teda pěkně rozdováděly.“ (rozházely hračky)

Míša: „A paní učitelko, která je tvoje postýlka?“

Míša na p. uč.: „Ty přece nemáš domov, ty máš školku“

Amálka: „Ta moje Malvínka je docela vtipná.“

Radovánek: „Mně je horko, protože mám tlusté tepláky.“
Samík odpověděl: „Mně ne, já mám hubený.“

Míša: „Já znám Lucinku a znám taky mýho taťku .“

Martinka: „Jášík už je nesmutný.“ (je veselý)

Jášík: „Paní Magdová už přišla do školky.“ (p. uč. Magda)

Amálka: „Dianka už není v bříšku, už je miminko.“
Malvínka: „No, takhle to prostě příroda zařídila.“

Radovánek: „Já chci být první na konci “ (poslední na vycházce)

Jasmínka: „Paní učitelko, já nemám doma žádné panenky. Opravdu! Můžete se zeptat mojí maminky. Ona všechno poví.“

Esterka: „Paní učitelko, ty půjdeš domů sama, protože jsi velká holka.“

Martinka: „Můj tatínek jel sám na dovolenou, on už je velký chlap.“

TÉMA ŘEMESLA A POVOLÁNÍ

paní učitelka: „Jaké povolání mají rodiče?“
Malvínka: „Nevím, prostě chodí do práce.“

paní učitelka: „Jak se jmenuje pán, který vás obsluhuje v restauraci?“
Fandík: „Sluha.“

****************************************************************

Anetka: „Mně se houpe zub.“ (kýve)

Radovánek: „Moje maminka se jmenuje Lucie Prazdrojc.“

Anetka: „Ta kometa má zadek.“ (ohon komety)

Jášík: „Já mám ty vlasy nějaký zablešený. Potřebuju ostříhat.“ (měl dlouhé vlasy)

Amálka: „Paní učitelko, ty ještě pořád rosteš jako z vody.“

Stellinka: „Já budu brzy starší než ty, paní učitelko.“

Kubík Z.: „Mně budou čtyři roky.“
paní učitelka: „Kubíčku, a víš kdy?“
Kubík: „No, až budu mít narozeniny.“

Jášík: „Paní učitelko, já se bojím, jestli to sama zvládneš!“ (druhá paní učitelka byla na školení)

Martinka: „To je bomba, já ještě nejdu domů.“ (při odpoledním vyzvedávání dětí)

Rozálka K.: „To šedivý mně nechutná.“ (čočka k obědu)

Jášík: „Já jsem tak zpocený, že mám úplně horký vlasy.“

Stellinka viděla přicházet tatínka a povídá: „Tak pojď, ty malý chlapečku.“

Hyneček: „Já už mám příbor.“ (cvičební úbor)

Rozálka K. povídala p. uč., koho z chlapců má ráda.
Hyneček se přidal: „To je jako, když Luboš potkal Věrku.“ (tatínek maminku)

Míša: „Zpíváci mají dlouhé vlasy.“

Rozálka H.: „Mně se rozpustila v bazéně gumička.“ (ztratila)

Esterka: „Já jsem koňská, protože mám ráda koně.“

Martinka: „Maminka dneska nejde do práce, protože prší.“

Paní učitelka: „Míšo, pomohla jsem ti uklidit dinosaury.“
Míša: „To nevadí.“

Jasmínka: „Pro mě si dneska přijde Hanička.“ (maminka)

Martinka: „Když bude mít někdo obráceně bačkorky, tak bude mít křivý nohy.“

Paní učitelka: „Míšo, zastrč si prosím tu židličku.“
Míša: „Já to udělám, až tu nebudu.“

Martinka: „Moje mamka neumí velké copánky. To protože mám malé vlásky.“

Sárinka: „Kdy už bude ráno?“ (před odpoledním vstáváním)

Jášík: „Zamiloval jsem se do Esterky.“
Jasmínka: „Vždyť jsi zamilovaný do Anetky.“
Jášík: „Já to takhle střídám. To se tak dělá, víš?“

Stopovaná v Příchovicích

Již se stalo tradicí, že pořádáme pro děti společně s MŠ Příchovice stopovanou s hledáním pokladu. Každým rokem se střídáme s příchovickou školkou s organizací. Tentokrát hledaly poklad děti z naší mateřské školy. A tak jsme se v pátek 14. 6. 2024 vypravily s veselou náladou a s batůžky na zádech linkovým autobusem směr Příchovice. Tam jsme se dočkaly vlídného přivítání a sladkého občerstvení v podobě muffinů a ovoce. Po výborné svačině jsme se mohly pustit do zahájení akce.
Za ladných tónů přitančila do herny lesní víla, která měla spoustu práce s úklidem lesa. S tím vším jí pomáhalo pět skřítků. Ale ten poslední, skřítek Nezbedníček, který nejenže dělal místo úklidu samou neplechu, on se také ztratil. Naším úkolem bylo všechno dát do pořádku a skřítka Nezbedníčka najít. Na vyznačené trase nás čekalo celkem 5 úkolů. Cestu nám ukazovaly šipky i fáborky a dopisy byly ukryté v barevných obálkách. Při plnění úkolů děti zažily spoustu zábavy a legrace. Zdolávaly různé překážky, z přírodnin stavěly domečky pro hmyz, jmenovaly zvířata a jejich mláďata, která viděly v tamní mini zoo, vytvářely louku kresbou květin na chodník a při tom všem si zpívaly pěkně do kroku. Cesta nás zavedla na hřiště, kde nás čekal poslední úkol – najít poklad. Pod nejvyšším stromem, pod širokými větvemi se schovávala veliká krabice. Hurá, poklad se našel! Děkujeme paním učitelkám a provozním zaměstnancům z MŠ Příchovice za skvělou organizaci celé akce, za výborné pohoštění a příští rok v naší mateřské škole AHÓÓÓJ!

Dana a Magda

Krásné dopoledne

V pátek 14. 6. 2024 jsme vyrazili na plánovanou návštěvu do Vytouně. Naše kroky vedly na farmu rodiny Pašků. Protože se celá rodina věnuje chovu a výcviku koní, byli jsme rozhodnuti, že to musíme vidět. Paní Pašková nás zavedla na pastviny, kde na nás čekali koně. Každý z nás vyfasoval kartáče na česání hřívy a srsti koně, poté nastala ta chvilka pravdy. Naším úkolem bylo vodit koně. Věřte, že jsou to úžasně chytří tvorové, kteří pokud je vedete tak, jak se má, udělají vše podle vás. Vyzkoušeli jsme si dokonce chůzi po plachtě, couvání koně, postoj na paletě a krok zpět. Po vyzkoušení jsme mohli s dětmi vylézt na koně a svézt se. Mnoho dětí mělo opravdu obavy, ale nakonec to zvládly. Tak velké zvíře, kdo by z něj neměl respekt. Na úplný závěr si většina dětí vyzkoušela správný posed na koni a klus pod vedením p. Dominiky Paškové, která děti velmi podpořila, radila, jak vylepšit sezení, apod.
Jsem moc ráda, že jsme toto dopoledne podnikli, protože nejen pro děti, ale i pro mě to byl nádherný zážitek. Nebyl to jen tak obyčejný den, kdy jsme zdálky koukali na koně, hladili si je, ale vše jsme prožili až do morku kosti.
Velké poděkování patří p. Paškové, která se našim dětem maximálně věnovala a připravila pro ně nejen skvělou zábavu, ale mnohému jsme se i naučili.

Jana Tolarová