Author: Ivan52vQNAs.K852vQN52vQNAs.K852vQN

Konec roku

Červen byl naším posledním společným měsícem v tomto školním roce – o to víc jsme si ho společně užili. Hráli jsme si, povídali a věnovali se různým zábavným i tvořivým aktivitám. Začátkem měsíce jsme se pustili do vyrábění dárečků ke Dni otců. Každý se s nadšením zapojil a snažil se potěšit svého tatínka vlastnoručně vyrobeným překvapením. Vyzkoušeli jsme si také, jaké to je žít bez zraku, prošli jsme si poslepu překážkovou dráhu a podle hmatu zkoušeli poznávat různé předměty. Byla to pro děti nová a cenná zkušenost, která podpořila jejich empatii. S příchodem letního počasí jsme trávili spoustu času venku. Na pískovišti vznikaly hrady, zámky i složité labyrinty, na hřišti a v tělocvičně jsme si užili spoustu pohybu a zábavných her. Před zahradní slavností, která se letos nesla v duchu Olympiády, děti pilně připravily zahradu, vyplely plevel, vyčistily cestičku k altánu a upravily kamínky u ohniště. A protože bylo pořádné horko, nechyběla ani „divoká řeka“ – děti do ní nanosily vodu v kyblících a pak jsme si společně užívali vodní radovánky a osvěžení pod hadicí.
Děkuji dětem i rodičům za skvělou spolupráci a za nádherné kytičky a dárečky. Přeji všem krásné a pohodové prázdniny!

Marija Mukan

 

Měsíc plný oslav

Červen se v naší školce odehrával v duchu oslav. Vše odstartoval Den dětí, který jsme s dětmi slavily několik dní a následoval Den Horšic. Na ten se děti pilně připravovaly téměř dva měsíce. A přípravy opravdu stály za to. Naši tanečníci sklidili obrovský aplaus. Předvedli totiž velkou dávku roztomilosti a odvahy vystoupit před tak velkým obecenstvem. Dalo by se říci, že mohou směle se svým tanečním vystoupením na známou píseň „Holky z naší školky“ objíždět „štace“. A tak to se slavnostmi pokračovalo dál v podobě školní akce „Horšická olympiáda“. Jednalo se o tradiční zahradní slavnost, tentokrát se sportovní tematikou. A už to, že se sportovci utkávali za rodinný tým, bylo předzvěstí skvělé atmosféry. Všichni se zdáli být skvěle naladěni. Ze všech bez rozdílu byla cítit bojovnost a smysl pro legraci, se kterou se celé rodiny a přátelé zapojili do mnohdy nelehkých netradičních disciplín. Milý rodiče a hosté, vězte, že i my dvě jsme si celé sportovní klání díky Vám moc užily. A nyní slavnost poslední, která uzavírá nejen tento školní rok, ale důležité období našich předškoláků. Poslední den tohoto školního rok, patřil nejen žákům naší školy, ale i budoucím prvňáčkům. Ti byli před zraky diváků pasováni na adepty školních lavic. Někteří se na tuto úlohu těší, jiní si nejsou jisti, ale přesto už nastal čas vykročit tou správnou nohou ze školky vstříc nové životní etapě. Naši milí předškoláci, Esterko, Thomasíku, Lucinko, Jiříku, Julinko, Hynečku, Natálko, Samíku, Rozálko, Matyášku, přejeme Vám ze srdce hodně štěstí a úspěchů na vaší další cestě za poznáním. Věříme, že budete mít, tak jako my, na náš společně strávený čas hezké vzpomínky. Děkujeme vám, že jsme si to s vámi mohly ve školce užít! Děkujeme také i Vám rodičům za přízeň a celoroční spolupráci. Přejeme všem krásné prázdniny, užijte si společný čas se svými dětmi a v září se budeme těšit opět na viděnou!

Magda a Dana

Perličky z horšické školičky

Předškoláci se představovali celým svým jménem:
Samík: „Já jsem Samík Tolarojc.“
Jiřík: „Já jsem Jiřík Vachovcovej.“
Amálka, když cvičila na prolézačce: „Já se posilňuju.“
                                                                 (posiluju)
paní učitelka: „Děti, proběhneme se na dvorečku. Platí?“
děti: „Ano, platí!“
Míša: „To platí Rous.“
Martinka: „Já jsem se zpocenila.“                                       (zpotila se)
Míša: „Já jsem jednobotý.“                       (měl obutou jen jednu botu)
Amálka: „Ten dům už je v důchodu, protože je starý.“
                                                                   (oprýskaná omítka na domě)
Míša: „Víš jak mě pojmenoval taťka? Míša Rous. A budu mít svátek. Taky taťka Michal, protože jsme si podobný.“
                                                                     (rozhovor s paní učitelkou)
Amálka: „Já jsem ráno zpomalila čas.“
Lucinka a Míša při hře
Lucinka: „Jakože ty jsi hodný lupič.“
Míša: „Lupič nikdy není hodný.“
Sebík říká paní učitelce: „Ty zůstáváš ve školce, ale taky někdy jezdíš domů.“
Míša a Lucinka při hře
Míša: „Tu hračku máš z domova?“
Lucinka: „Ne, ta je ze školkova.“
Sárinka: „Já bych chtěla přidat ještě ten pišůtek.“ (piškot)
Esterka a Míša rozhovory o mamince
Esterka: „Až přijde maminka, tak tě obejme.“
Míša: „Až přijde maminka, tak ti dá pusu nebo sirup.“
Letinka: „Dědeček byl dlouho ve vaně, on se odmáčel.“
Míša: „Když nám něco chybí, tak ty to vykouzlíš. Jsi kouzelnice.“
                                                      (rozhovor s paní učitelkou)
Po spaní při česání děvčat
Míša: „Paní učitelko, víte, že někteří kluci se taky česají? Třeba rockeři,   ti mají dlouhé vlasy.“
Míša: „My jsme dneska ráno chvátali a já nestihl spát.“
Míša zjistil, že má díru na ponožce.
Míša: „Mně se nějak zvětšila noha.“
paní učitelka: „Míšo, popros maminku, ona ti určitě tu díru zašije.“
Míša: „Já řeknu taťkovi, ten má hodně nářadí.“
Samík s Míšou při cvičení. Samík nechtěl pustit Míšu před sebe a vysvětlil mu proč.
Samík: „Já budu první teď a ty budeš první hned po mně.“
paní učitelka: „Jak se jmenuje maminka Cipíska?“
Míša: „Rumcajska.“
Esterka: „Mně je tohle pohodlné.“   (příjemné)
Míša: „Vendulce voní smrad.“
Hyneček: „Já budu s tátou v práci. On tam někdy něco dělá“
Před vyšetřením zraku v MŠ
Jiřík: „V pátek k nám do školky přijede paní Očíčková.“
Míša při velikonoční nadílce: „Ten zajíček to teda přehnal!“
Hyneček: „Za dvanáct dní se oteplí nebo ostudení.“
Míša: „Culík si dělají jen rockeři.“
Thomasík: „Moje maminka se jmenuje Zlato.“
Míša: „Nevím, proč si pořád stříhám vlasy, když mám elektrickou kytaru.“ paní učitelka: „Ty chceš hrát na elektrickou kytaru?“
Míša: „Chci být rocker a ti mají dlouhý vlasy.“
Esterka, když paní učitelka leštila Sárince brýle:
                                              „Oleštit znamená, že budou ty brýle .“
Míša: „Mně se po školce smutnilo?“                         (přišel po nemoci)
Thomasík při vyprávění o domově a blízkém okolí:
„Jednou jsme šli ke zřícenině hradu Skála. Tam já jsem žíznil a hladověl.“
Děti měly za úkol najít ve třídě předměty běžných činností maminek
a následně je ostatním představit.
Míša: „Já přinesl svařák.“                             (sporák z dětské kuchyňky)
Každý den zaznamenáváme počasí do kalendáře.
Martinka: „Dneska je hnusno.“
Stellinka: „Paní učitelko, kde budeme péct ty buřty?“
paní učitelka: „Přece venku. “
Stellinka: „No já myslela, že budeme mít buřty na pivě z trouby.“
při ranním odchodu rodičů
tatínek Amálky: „Mějte se tu hezky, já už musím do práce.“
paní učitelka: „Také se mějte hezky, já už v práci jsem.“
Míša říká paní učitelce: „Ty přece do práce nechodíš.“
přichází paní ředitelka a ptá se : „A já Míšo do práce chodím?“
Míša: „Vy ano.“

Den s Lesy ČR

V pátek 20. 6. 2026 jsme se s dětmi vypravily do Luhu. Pěší trasu už jsme si natrénovaly, a tak nebylo těžké dojít hezkou procházkou až k Turistickému centru Luh, kde se konal „Den s Lesy ČR“. Zástupci LČR zde měli připravený bohatý program pro malé i velké návštěvníky. Nejprve nás přivítali za doprovodu hry na lesní rohy a nasměrovali k jednotlivým výukovým i tvořivým stanovištím. Děti si prohlédly lýkožrouta smrkového a dověděly se zajímavosti z prevence a boje proti tomuto škůdci. Vyzkoušely si hmatovou stezku a zhlédly ukázku loveckých psů a sokolnictví. Nechybělo ani občerstvení v podobě opékání špekáčků, a tak bylo dopřáno i chuťovým pohárkům našich nejmenších. Navštívily jsme také tvořivý koutek, kde si děti vyrobily svoji vlastní lesní medaili. Jak už je ale známo, les je nejen místem naučným, relaxačním, ale také pohádkovým. A tak, kde se vzal, tu se vzal, stál před námi hejkal. Maskovaný, uhejkaný a všude přítomný. Rychle přiskočil a než jsme se nadály unášel našeho kamaráda Samíka, prý s tím, že je to jistě největší zlobič. To ale přece není možné, my v naší školce žádné zlobiče nemáme, a i kdyby ano, tak je za nic na světě nedáme. Tak přísaháme! Vše tedy dobře dopadlo, unesený byl paní učitelkou zachráněn a už nebylo třeba se bát. Hejkal se s námi dokonce skamarádil, a přál si se s námi vyfotografovat. Nebudeme tvrdit, že by po všech těch zážitcích nebyly děti jaksepatří unavené. Byly. Ale byly také plny krásných zážitků. A tak jsme zpáteční cestu již absolvovali společně s příchovickými kamarády objednaným autobusem.

Magda a Dana

Den lesů ČR

V pátek 20. 6. 2025 jsme se po několika letech dostali na krásnou akci s názvem Den lesů ČR. Tato akce je pořádána pravidelně a ještě vlastně kousíček od naší školy v Luhu. Přesto, že jsme tak blízko, nebyli jsme vyzváni se této akce zúčastnit. Po upozornění na tuto akci MŠ Příchovice jsem objednala naše děti a žáky na tuto opravdu vydařenou akci přímo v organizaci LS Přeštice. Mrzí mě, že jsme na této akci viděli pouze dvě MŠ z Příchovic a Borov, jinak žádnou. ZŠ z Přeštic a okolí jsme nezahlédli, protože zde bylo mnoho škol, které byly vzdálené více jak 2 hodiny autobusem. Je škoda, že tak do detailu připravená akce není nabídnuta školám v našem okolí.
Na tento den jsme si museli namasírovat lýtka a v ranních hodinách jsme vyrazili. Pro všechny příznivce lesa byla připravena zajímavá stanoviště. Začínali jsme na stanovišti, které děti musely projít se zavázanýma očima. Trasa nebyla jednoduchá, musely se pohybovat po kládách, po cestě je vystrašily větve břízy, postupně zdolávaly i mokřad. Ale, zvládli to všichni bez újmy. Následovala přednáška a ukázka super stroje hardvestoru, lesního muže/ pracovník s pilou. Super stroj, ten je dobrej… Protože nám po cestě vyhládlo, šli jsme si pro malé občerstvení, vuřtíka s hořčicí. Bylo to příjemné. Následovala jízda v kočáře s valachy. Když jsme si trochu odpočinuli, šli jsme na poznávačku stop zvířat a poté na střelbu ze vzduchovky. Celé dopoledne bylo velmi časově náročné. Proto, příště si odhlásíme obědy a vrátíme se klidně až po 2. hodině odpoledne, aby si všichni mohli vyzkoušet všechna stanoviště a netížil nás čas.

Jana Tolarová

Horšická olympiáda

V sobotu 21. 6. 2025 vypukl další ročník naší Zahradní slavnosti s tématem Horšická olympiáda.
Po slavnostním nastoupení sportovců následovalo rozdělení po rodinách a pak už jen samotné sportovní klání. Připraveny byly netradiční disciplíny. Foukání do kornoutu, přenášení vody houbou, Kimovka a přenášení míče ve dvojicích různými částmi těla, jen ne rukama. V průběhu celého odpoledne jsme se mohli posilnit, protože p. kuchařky, p. školnice a maminky připravily báječné občerstvení. Nechyběly chlebíčky, bábovky, buchtičky, řezíky, ale ani ovocná jehla, či meloun. Za všechnu tu snahu si děti vychutnaly zmrzlinový kornout a většina přítomných okusila i skvělé vuřtíky na ohni. Nám prostě nic nechybělo. Myslím, že akce byla tentokrát velmi zdařilá určitě proto, že se do ní zapojili i dospěláci a ti si to myslím užili více než samotné děti, které podobné věci zažívají ve škole každodenně. Jsem moc ráda, že jsme přivítali tak hojný počet příznivců a těšíme se za rok opět u nás.

Jana Tolarová

Sportovní den

V pátek 13. 6. 2025 se konal sportovní den, kterého se zúčastnili děti a žáci naší školy. Hned v ranních hodinách jsme se všichni sešli na školním hřišti, abychom společně akci zahájili. Po nástupu a několika organizačních záležitostech byli sportovci rozděleni do družstev. Vše nasvědčovalo tomu, že sportovní klání bylo zahájeno a závodníci se mohli pustit do pohybových aktivit. Bylo připraveno 9 soutěžních disciplín: chůze na chůdách, skákání v pytlích a na míči, kohoutí zápasy, slalom s míčkem na lžíci, skoky do písku, střelba z luku, kop na branku a shazování plechovek. Všichni sportovci, za hlasitého povzbuzování svých spoluhráčů, se snažili ze všech sil, aby podali co nejlepší výkon. Celé dopoledne se neslo v duchu zdravého pohybu, zábavy, smíchu, radosti, a tak to má být. Sportovní den se vydařil! Každý si donesl domů nejen diplom, ať už za ocenění nebo za účast a skvělé výkony, ale určitě spousty zážitků z pátečního zábavného zápolení. Děkujeme žákům čtvrtého a pátého ročníku, pod vedením pana učitele Štěpána, za skvělou přípravu a organizaci celé akce a příští rok opět: „Sportu zdar!“

Dana a Magda

Deváťáci páťákům

Škola v Letinech se zdála být dětem veliká. Po návštěvě ZŠ Josefa Hlávky v Přešticích ji již za velkou nepovažovali. Ráno se nás ujali žáci 9. B. Tento rok bylo téma akce: sociální sítě. Deváťáci si připravili aktivity v různých částech školy. V bývalé hvězdárně si horšičtí zahráli Riskuj, v učebně angličtiny dostali přednášku o nejznámějších českých youtuberech, v tělocvičně pro ně byla přichystán štafetový běh, na jehož konci získali části tajenky, která se týkala bezpečných hesel. V příjemném altánku pak ještě vyslechli deváťáky, jak hovoří na téma bezpečný internet. Celý den byl krásně přichystán a zkušení deváťáci k dětem moc hezky hovořili a vzali je všude, kam je vzít mohli. V Přešticích nás také pohostili výborným obědem. Deváťáci byli tak hodní, že nás po škole doprovodili i na zmrzlinu. Byl to věru příjemný a poučný den!

Štěpán Peterka

Letiny potřetí

Již potřetí se žáci 4. a 5. ročníku vydali setkání škol v Letinách. Tentokrát kromě škol ŽŠ Letiny, ZŠ Řenče a ZŠ Chocenice přibyly ještě školy ZŠ Lužany a ZŠ Skočice. Pro žáky bylo přichystáno několik sportovních disciplín. Žáci zápolili v běhu na 50 metrů, skoku do dálky či v hodu kriketovým míčkem. Poskrovnu málo bylo alternativních aktivit, jako třeba vytváření velkých bublin. Někteří žáci si již našli kamarády a jistě společně budou na druhém stupni na tyto zážitky vzpomínat.

Štěpán Peterka

Sportovní den

Pátek 13. 6. za velkého horka se žáci ZŠ a MŠ Horšice utkali ve sportovních disciplínách. Žáci 4. a 5. ročníku si pro ostatní přichystali nejrůznější soutěže. Děti házely na terč, strefovaly fotbalovým i florbalovým míčem branku, skákaly do písku, střílely z luku a závodily s míčkem na lžíci. Na velkém hřišti žáci uspořádali turnaje v kohoutích zápasech, chůzi na chůdách, skocích na míči a ve skákání v pytli. Závěrečná finále probíhala za velkého povzbuzování všech zúčastněných. Jsem rád, že si nikdo nepřivodil větší zranění. Také bych rád poděkoval všem rodičům a dětem, kteří zajistili pro tento den hojné občerstvení. Všechny děti sportovaly se zápalem a věřím, že prožily krásné sportovní dopoledne.

Štěpán Peterka