Author: Ivan52vQNAs.K852vQN52vQNAs.K852vQN

Experimentování a poznávání, jak funguje svět kolem nás, to bylo naším cílem ve středu 16 . listopadu, kdy jsme opět navštívili Techmánii v Plzni. Tentokrát jsme si udělali na celou akci více času a pojali jsme to jako celodenní aktivitu. Protože jsme již nebyli nováčky, pohybovali jsme se cíleně a dle svých vlastních zájmů. Žáci si vyzkoušeli nejoblíbenější expozici s názvem Vodní svět. Vyzkoušeli si, jak v přírodě funguje koloběh vody, od vzniku srážek a podzemní vody přes její další cestu až do moře. Součástí expozice jsou lodičky, které děti musely dostat skrze zdymadla, nebo mají za úkol roztočit mlýnské kolo. Další nejoblíbenější aktivitou byla expozice Má To Háček, kde si můžete vyzkoušet přes 30 hlavolamů a různých kreativních skládaček. No prostě něco, co baví každého z nás. Objevovat a zkoušet stále něco nového. Nejmladším žákům je věnován tzv. koutek s prastarým stromem a hradem, který ukrývá poklad. Děti mohou zkusit přejít řeku po úzkém laně, zaveslovat si, projít strašidelným hradem nebo jej dobýt, najít bílou paní či dostavět hradní zdi. Část budoucnost je zaměřená na umění. Děti si tu zahrají na harfu s neviditelnými strunami a další tradiční i netradiční hudební nástroje, vyzkoušejí si malování všemožnými způsoby a pokochají se pohledem do obřích kaleidoskopů. Největším lákadlem je opravdu velká skluzavka. Zajímavostí pro všechny byla dusíková show, kde jsme shlédli účinky tekutého dusíku, jehož teplota dosahuje – 196 stupňů Celsia na různé předměty. Navštívili jsme také planetárium, kde jsme shlédli animovaný film, který vypráví o hledání mimozemských civilizací a o tom, jaké jsou šance je vůbec nalézt. A protože to bylo 3D planetárium, vjížděl na nás vesmírný vůz, létali proti nám různí živočichové, kteří se ukrývají někde uvnitř jádra různých planet. I to bylo strašně fajn. Celý den se nám opravdu vydařil. Děti měly hlavičky plné dojmů. Své zážitky sdílely nejen se svými spolužáky, ale hlavně s rodiči , p. vychovatelkou a p. učitelkami z mateřské školky.

Mgr. Jana Tolarová

Žáci ZŠ se i letos zapojili do projektu “Jsem laskavec”, který oslavuje den laskavosti (13. 11.) a snaží se podnítit školy a jejich žáky k tomu stát se laskavými. My jsme se letos rozhodli pomoci naší paní uklízečce Zdence s úklidem naší školy.
Ráno 15. 11. 2022 na nás paní uklízečka čekala s připravenými rukavicemi a úklidovými pomůckami a vysvětlila nám, co je jejím úkolem, jak uklízí školu a s čím by si přála, abychom jí pomohli. Všechny děti se s nadšením zapojily nejprve do úklidu tříd a následně i školní družiny a svých botníků v šatně. Za krátkou chvilku se leskly všechny lavice, židličky, skříňky, parapety, umyvadla i botníky. Po úklidu jsme byli unavení a uvědomili jsme si, že to co právě uklidili všichni žáci, musí paní uklízečka uklízet každý den sama a k tomu uklízí i všechny chodby a další místnosti naší školy. Proto jsme si s žáky vzali i malé předsevzetí – budeme více dbát na pořádek ve třídách, budeme se více snažit paní uklízečce nepřidělávat práci a vážit si práce druhých.

Jana Štychová

V rámci 15. výročí mezinárodního filmového festivalu pro děti a mladé publikum Juniorfest jsme se s žáky 3. – 5. ročníku ZŠ zúčastnili výtvarné soutěže na téma „KAŠTÁNEK NA JUNIORFESTU“.
Na slavnostní vyhlášení, které se konalo 6. 11. 2022 byla pozvaná Ludmila Staňková, která se umístila v rámci své kategorie. Tímto Lidušce gratulujeme k výhře a ostatním výtvarníkům děkujeme za účast v této soutěži. Všechny práce budou vystavené u nás ve škole, nebo se na ně můžete podívat v přiložených souborech.

Jana Štychová

S žáky 1. – 3. ročníku jsme se ve středu 19. října zamýšleli nad tím, co znamená laskavost. Nejprve jsme si tento pojem pokusili vysvětlit na konkrétních situacích. Vzniklo miniprojektové vyučování, které se točilo kolem příběhu s názvem “Ztracený knoflík” z knihy “Kvak a Žbluňk jsou kamarádi” od známého spisovatele Arnolda Lobela.
Příběh vypráví o strastech obou žabáků, které si prožili při hledání ztraceného knoflíku žabáka Žbluňka. S žáky jsme si nejprve povídali, jaké to v nás vyvolává pocity, když někdy něco ztratíme. Před samotným čtením příběhu jsme po hmatu hádali, co žabák asi mohl ztratit a zkoušeli jsme si také různé aktivity s knoflíkem pro zvýšení koncentrace a uvolnění mysli. Při čtení příběhu žáci pozorně poslouchali a následovala zajímavá diskuze nad tím, jak se asi Žbluňk cítil, jak se zachoval jeho kamarád Kvak, jaká slova útěchy bychom mohli nešťastnému Žbluňkovi poskytnout, jak ho podpořit apod. V závěru příběhu, když knoflík byl nalezen a Žbluňk si vyčítal, že byl po celou dobu hledání na Kvaka nepříjemný, vzal Žbluňk všechny nalezené knoflíky a našil je na kabátek, který Kvakovi věnoval za jeho pomoc při hledání. S dětmi jsme se zamýšleli nad tím, zda to byla od něj laskavost.
Žáci po celou dobu pracovali s velkým nadšením, živě se zapojovali do diskuse, sdíleli své zážitky a pocity, vydováděli se s knoflíky, ale hlavně si uvědomili, že laskavost není samozřejmost a že je krásné, když někdo nejenže pomáhá druhým, ale ještě u toho dokáže být laskavý.

Jana Štychová

Jak byste se zachovali, kdybyste potkali cizího psa? A jaká by byla vaše reakce, kdyby ten pes na Vás chtěl zaútočit? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky jsme se s žáky základní školy v Horšicích dozvěděli v pátek 14. října 2022 v rámci minimálního preventivního programu “Bezpečný pes”.
Americký pitbulteriér Gucci Gauner’s a jeho panička Katka nás naučili správnému chování ve vztahu k pejskům tak, aby případný kontakt mezi cizím psem a námi byl bezpečný. Vysvětlili a ukázali nám, jak pes přemýšlí v určitých situacích, jak se chová, když se cítí ohrožený, nebo naopak když si chce hrát. V případném napadení agresivním psem jsme si osvojovali bezpečnou pozici, při které si chráníme důležité části těla. Zkoušeli jsme také nenápadnou pozici, kterou zaujmeme, pokud kolem nás bude běhat cizí pejsek, který nevykazuje známky agresivního chování. Cílem této pozice je zbytečně na sebe neupoutávat pozornost, aby pes neměl chuť jít se s námi více seznamovat.
Řekli jsme si, jak se správně zachovat, pokud si chceme pohladit cizího pejska, že je nejprve nutné se zeptat majitele psa, zda je bezpečné si pejska pohladit a následně na pejska promluvit a dát mu čichnout k naší dlani, aby i on se s námi seznámil a to i v případě, že pejska i majitele známe. Vždyť nevíme, jestli zrovna v tu chvíly pejska něco netrápí.
Gucci nám vše ochotně předváděl, s radostí plnil všechny povely paničky Katky. Ne jeden žáky zatoužil si doma takto vycvičit svého psího kamaráda. V závěru si za lektorčina dozoru každý mohl Gucciho pohladit a za psího štěkání a mávání oháňkou jsme se rozloučili s Guccim i Kateřinou.

Štychová Jana

Středeční dopoledne, 19. října 2022, prověřilo naši manuální zručnost a později i znalosti, nebo možná povědomí o našich dějinách.
Naše návštěva nejprve začala ve Středisku volného času „Slunečnice“, poté jsme se společně přesunuli do Domu historie v Přešticích.

Postřehy z akce sepsala: Jana Richterová

Výukový program „Jednoduché výrobky v dílně“ byl orientován na praktické zacházení s různými druhy nástrojů a nářadí v malé dílně, kde jsme se podle svého návrhu snažili o výrobu dřevěného „Robota“(smrková překližka).
Při jeho výrobě jsme využily např. pilku, smirkový papír, šroubovák a různé druhy matiček, šroubků, vrutů, hřebíků a drátků. Naše fantazie při výrobě robůtka byla nekonečná, takže se občas stalo, že se lišil původní návrh na papíru, od skutečnosti.
Pracovali jsme s velkým nasazením a zájmem, bylo vidět, že nás manuální práce baví.
Na začátku jsme se rozdělili do dvou skupinek. Jedna pracovala v dílničce a druhá skupina se seznamovala s názvy jednotlivých druhů nářadí. Podle instrukcí lektorky jsme vybarvovali jednotlivé nástroje do předkreslených obrázků a následně přiřazovali názvy nástrojů k jejich skutečnému vzhledu.

Po svačině jsme se společně vydali do Domu historie Přešticka, kde jsme společně shlédli výstavu orientovanou na dějiny českého státu „Dějiny udatného národa českého“.
Se staršími dětmi jsme si zopakovali dobu od pravěku po 30. letou válku, mladším spolužákům (čtvrťákům) se líbily vtipně okomentované dějiny Doby kamenné. Výstava byla pojata jako jedno velké, navazující leporelo dějin nejen v českých zemích, ale i ve světě.
Po zakoupení upomínkových předmětů jsme se všichni vydali zpět na cestu do školy.
Těšili jsme se na to, jak se nejenom doma, ale i ve škole, pochlubíme svými výtvory – malými robůtky a blýskneme svými postřehy z výstavy.

Podobné akce bychom chtěli zopakovat. Děti si procvičily jemnou i hrubou motoriku ruky, uplatnily svoje znalosti z geometrie (rozměření lišty na tělo robota) a někteří se poprvé seznámili s názvy nástrojů a materiálu, který se používá v dílně při výrobě jednoduchých dřevěných výrobků.