Author: Ivan52vQNAs.K852vQN52vQNAs.K852vQN

Ťuk, ťuk, ťuk. Tučňák?!

To byl název divadelního představení, na které jsme se s dětmi vypravily do plzeňského divadla Alfa. Představení začalo tím, že jednoho dne, jednomu chlapci jménem Kryštof, někdo zaklepal na dveře. Ten někdo byl malý, smutný, a tak trochu ztracený tučňák. Kryštof nevěděl, co je to za tvora a jak se k němu dostal, ale přesto se mu pokoušel ze všech sil pomoci. Navštívil s ním Zoo a hledal pro něj domov. Byl bezradný, žádné zvíře, které by se ztracenému tučňákovi podobalo v Zoo nenašel a u lvů jej nechat nemohl. Odvedl tedy tučňáka do Ztrát a nálezů, kde ho úředník opatřil visačkou, na které bylo napsáno „tučňák“ a usadil jej do police mezi ztracené předměty. To však také nebylo šťastné řešení. Kryštof dostal nápad! Když už věděl, že se jedná o tučňáka, hledal v moudrých knihách, kde tito nelétaví ptáci vlastně žijí. Sbalil vše potřebné a společně se vypravili na cestu směr Antarktida. Tam se Kryštof s tučňákem rozloučil a vrátil se domů, ale již při zpáteční cestě se mu začalo po kamarádovi stýskat. Jaké překvapení však bylo, když po návratu domů Kryštofovi opět někdo zaklepal na dveře. Ťuk, ťuk, ťuk. Tučňák! Kryštof byl z tohoto shledání šťastný a tučňák také, oba objevili sílu přátelství. Tento příběh byl o nečekaném setkání, dlouhém hledání, dobrodružném putování a přátelství, která každodenně prožíváme i my ve školce. Tato inscenace se nám velice líbila a prožitek umocnila i blízkost hrdinů, se kterými jsme celé představení strávily na jevišti a mohly tak být součástí celého příběhu. Moc bychom dětem a nám všem přály, aby byl život vždy o takto krásných shledání.

Magda a Dana

Plavecká škola 2022

Tak jsme se konečně dočkali!!!
….po dvou letech, kdy naše školní aktivity narušila pandemie covidu, jsme se mohli radovat z výuky plavání…
Po několika letech, kdy naše škola jezdila na bazén do Klatov, jsme letos vyzkoušeli novinku, a sice Plavecký bazén Lochotín, který spadá pod plzeňskou ZČU.
S menšími obavami a nejistotou jsme se vydali na první hodinu plavání, která proběhla 18.11.2021.
Ráno pro nás před školu přijel autobus, my do něj nasedli, někteří se šimráním v břiše, z nervozity, jak dopadnou jeho první plavecké pokusy. Po převlečení do plavek v šatně, osprchování se, jsme společně vyrazili přímo k bazénu.
Zde na nás již čekaly paní plavčice, které nám vysvětlily jak budou naše příští, budoucí hodiny plavání vypadat, co všechno máme před sebou.
Po absolvování přeplavání bazénu na šířku, jsme se podle svých výkonů rozdělili na tři skupiny. Neplavce, plavce začátečníky a plavce zkušenější… 🙂
První hodinka a půl nám rychle uběhla, a naše největší obavy se trošinku rozplynuly. Většina z nás se již těšila na příští plavčo.
Další hodiny výuky plavání proběhly v prosinci (9. a 16.12.2021), jelikož nás zastihlo období podzimních viróz. Díky ochotě Plavecké školy a uvolněným termínům hodin plavání jinými školami, byly domluveny náhradní termíny pro naši další výuku. Ta proběhla poměrně intenzivně
v měsíci lednu, kdy jsme absolvovali sedm plaveckých lekcí.
S každou další hodinou se nám podařilo za pomoci, velké ochotě a vlídného přístupu všech paní plavčic, zlepšovat naše dovednosti.
Družstvo s nejmladšími dětmi z 1. a 2. třídy, se učilo dýchat do vody, plavat za pomoci destiček, žížal a dalších plaveckých pomůcek. Později se děti pokoušely i potopit pod vodu, pro kroužek. Většině dětí se i tato „kulišárna“ povedla a měly z ní velkou radost. Největší úspěch vždy měla poslední 15-ti minutovka, kdy probíhalo volné plavání.
2. a 3. družstvo se zdokonalovalo nejenom v pohybu ve vodě různými plaveckými styly (prsa, kraul, znak), ale vždy se velmi těšilo na další, vyšší „level“…v podobě skoků do vody ze závodních bloků…Ať již skoků pouze do vody, nebo i do kruhů. Zábava byla, když se pokoušela obě družstva „chodit“ po vodě, po plaveckých destičkách. A o volném plavání, to teprve bylo žůžo 🙂
Návrat z bazénu do šaten byl vždy doprovázen sdělováním si zážitků, co se komu líbilo, co se komu povedlo. Malá svačinka od maminek děti osvěžila a dodala nové síly. Nenašel se žádný škarohlíd, který by si stěžoval na plavání a přístup plavčic k dětem.
I my, paní učitelky, jsme velmi vřele oceňovaly přístup personálu k dětem, ochotu a vždy dobrou náladu na plaveckých hodinách. Takže, pokud se nám podaří i příští rok domluvit termíny pro výuku plavání, určitě bychom byly rády, kdyby nám to vyšlo právě sem, do Plaveckého bazénu v Plzni na Lochotíně.
Co říci závěrem? …pějeme pouze ódu na přístup lidiček Plavecké školy, na děti, které byly ukázněné po celou dobu výuky a jejich šikovnost a přístup k plavání.
Chválily nás i paní plavčice, čehož si velmi vážíme.
Naše děti byly prostě úžasné, hodinu od hodiny se zlepšovaly a zdokonalovaly v dovednosti, která snad patří mezi základní, které by měl člověk zvládnout.
Příští rok hurááá do Plavecké školy znovu!!!! 🙂

sepsala Jana Richterová

Všichni s úsměvem

V úterý 12. 4. 2022 jsme se po dlouhé době dočkali klasických zápisů do 1. ročníku. Žáci 4. a 5. ročníku si tentokrát pro předškolní děti připravili netradiční zápis s námořnickou tématikou. K námořníkům patří i piráti, takže ani ten nechyběl. Na každého předškoláčka čekali u vchodu námořníci, kteří je provedli po škole, seznámili je s prostory a zahráli si s nimi mnoho her, které je zaujaly. Poté následovala trochu náročnější část, kde p. učitelky se ujaly dětí a procházely s nimi určitá stanoviště. Poznávání barev, zvířátek, číslic, písmenek, nechyběla ani básnička, kterou si děti připravily v MŠ. Sledována byla komunikace dítěte, kvalita projevu a způsob držení tužky.
Doba, kterou jsme věnovali dětem byla různá. Čas trávený nad úkoly jsme volili dle unavitelnosti dítěte a dle individuálního výběru stanoviště. Myslím, že děti i rodiče jsou velmi natěšení.
V letošním roce bylo pro školní rok 2022/ 2023 přijato 8 žáků.
Přejeme jim mnoho úspěchů a radosti v jejich dalších krůčcích.

Jana Tolarová

Cesta za velikonočním vajíčkem

Velikonoční svátky patří k nejstarším svátkům vůbec. Jejich základní podstatou z dob předkřesťanských bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období, v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí. Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista. V 1. a 2. ročníku jsme si tyto svátky opět přiblížili. Od úterý12. 4. do středy 13. 4. probíhalo v naší třídě projektové vyučování s názvem „ Cesta za velikonočním vajíčkem“. K Velikonocům patří spoustu barev a ty nechyběly ani u nás. Každý z nás měl oblečení, které bylo sladěné do jedné barvy vajíčka. Děti si přinesly mnoho dekorací, které zkrášlovaly naši třídu a nechyběl ani pečený beránek, či bochánek. V průběhu prvního dne jsme si povídali o tradicích, které oplétají minulost, ale i jak slavíme Velikonoce dnes. Žáci měli za úkol plnit mnoho zajímavých badatelských úkolů, najít cestu pro zajíčka, naučit se koledu. Ve druhé části jsme vyrazili na školní hřiště, kde jsme plnili mnoho úkolů s velikonočními vajíčky. Sbírání na lopatku, udržení pěti vajíček v jedné ruce, nebo hledání vajíček na zahradě. Věřte nebo ne, ale jednoduché to nebylo. Druhý den jsme si opět povídali o těchto svátcích a věnovali jsme hodně času povídání o vajíčku. Všichni již víme, že vajíčko je zárodkem života a nového příchodu na svět. Seznámili jsme se s mnoha metodami zdobení vajíček a dozvěděli se i o tom, proč se vajíčka začala vyfukovat. Ve zbytku dopoledne jsme se věnovali zdobení vajíček. Každý si mohl vybrat z různých metod nebo materiálů. Oba dva dny proběhly ve sváteční atmosféře a věřím, že si to všechny děti užily.

Jana Tolarová

Na zkušenou ve škole

Teď jsem malý předškolák, brzy budu velký žák. Krátký verš z říkanky nám napoví, co v brzké době čeká naše předškoláky. Ano, je to zápis do prvního ročníku základní školy. A tak se ve středu 6. 4. 2022 budoucí školáčci vydali na zkušenou do školy. Přivítala nás paní ředitelka Mgr. Jana Tolarová a žáci prvního a druhého ročníku na hodině českého jazyka a čtení. Naši malí předškoláci se zprvu ostýchali, mysleli si, že ve škole už zůstanou, ale po chvilce z nich obavy spadly a zapojili se do výuky. Jaké bylo pro děti ze školky překvapení, že ve škole se žáci nejen učí, ale mohou si zde dokonce i hrát. Velkou výhodou je také to, že se tu všichni dobře známe, a proto je přechod do školy nenásilný. Děkujeme paní ředitelce, že nám umožnila vstoupit do vyučování a předškolákům ukázat, že i ve škole je zábava!

Dana a Magda

Techmania science center

V pátek, dne 25. 3. 2022 jsme s žáky 1. až 5. ročníku navštívili Techmánia science center a Planetárium v Plzni. V Planetáriu jsme zhlédli film Země, Měsíc, Slunce, kde jsme se dozvěděli, že za nic nemůže kojot, jak si někteří indiáni myslí, ale vše závisí na oběhu Země kolem Slunce a Měsíce kolem Země. Ještě štěstí, že víme, že Země je kulatá a ne placka. Jakpak by to asi dopadlo, kdyby nebyla?
Samotná Techmánie byla neméně zajímavá. Věděli jste, že průměrný Čech za rok spotřebuje 33 kg cukru? Věděli jste, jak funguje trik, ve kterém kouzelník nechá zmizet tělo a je vidět pouze hlavu? Chtěli byste vidět, jak funguje tornádo, nebo jak v přírodě funguje koloběh vody? Zkusili jste si postavit z kostek dům, který by odolal zemětřesení? Žáci se prostřednictvím her mohli seznámit s akustikou, optikou, nakloněnou rovinou nebo třeba i kladkou.

No a co o Techmánii říkají naši žáci?

V Planetáriu se mi líbil film Země, Měsíc, Slunce. Dozvěděla jsem se, proč někdy vidíme celý měsíc a někdy jen jeho srpek. Návštěva Techmánie se mi moc líbila, ráda bych tam jela znovu. (Pavlinka Dobrá, 5. ročník)

Libilo se mi tam, protože jsme si mohli každý vyzkoušet různé zábavné věci a pokusy. Nejvíce se mi líbil dům, který byl postavený nakřivo a když byl člověk uvnitř, padal na jednu stranu. (Nelča Vachovcová, 4. ročník)

V Techmánii mě nejvíce zaujal bagr, kterým jsme si mohli vyzkoušet naložit a přeložit písek. V Planetáriu mě zaujal gyroskop, jen je velká škoda, že jsme si ho nemohli sami vyzkoušet. Snad příště… (Jiřík Louda, 5. ročník)

Techmánie byla opravdu super. Líbil se mi křivý dům, ve kterém mi bylo sice trochu špatně, ale užila jsem si, když jím prolézaly i paní učitelky Tolarová a Štychová. Také se mi líbila demonstrace parního stroje. (Laurinka Rydzová, 4. ročník)

Mně se nejvíce líbil hrad, kde jsem musela v zrcadlovém bludišti najít cestu ven. Také tam byly molitanové kostky, které značily moře a loď ve které jsem měla pocit, že plavu. Dále se mi líbila horolezecká stěna nebo velká skluzavka. Nejvíce jsem si jí užila se Štěpánkem, Tomáškem, Gábíkem a s Hynďou. (Markétka Loudová, 3. ročník)

Štychová Jana

Měsíc březen

Měsíc březen jsme odstartovali karnevalem. Tento den jsme tancovali, soutěžili a hráli různé hry. Dívky si šátkem zavázaly oči a poslepu malovaly chlapcům rty rtěnkou, byla to veliká legrace a všichni jsme se u toho pobavili. Také jsme si s dětmi vyprávěli o masopustu a zvycích, které jsou s tímto obdobím spojené. Jeden den patřil módní přehlídce, kdy si děti vytvořily svůj kostým z šátků. Dívky vypadaly jako skutečné modelky a moc jim to slušelo, naopak chlapci nás svojí kreativitou velice rozesmáli. Děti si samy vymyslely kreslení obrázků a následné hlasování o nejhezčí kresbu. Školní družina vyrobila Moranu, se kterou děti přivítaly jaro. Celý měsíc děti vyráběly dárečky, naučily se básničku a koncem měsíce, kdy nastal den učitelů, připravily překvápko pro všechny paní učitelky. Březen byl měsícem knížek. Děti vyráběly knížky a deníčky, ze kterých měly obrovskou radost. Četli jsme různé příběhy a pohádky. Vyrobili jsme mnoho jarních dekorací. Začali jsme se připravovat na blížící se Velikonoce. Zasadili jsme travičku do truhlíků a do malých plechovek. Nechyběly ani procházky po okolí a loukách. Také jsme zavítali do lesa, kde jsme zkontrolovali naše domečky, které jsme na podzim postavili pro skřítky a zvířátka. Byli jsme všichni mile překvapeni, když jsme zjistili, že všechny domečky stále stojí a nejsou vůbec poničené. Slunečné dny nám umožnily využít Horšické dětské hřiště, kde jsme hráli fotbal a dováděli na skluzavce a houpačkách. Když počasí nepřálo, hráli jsme různé pohybové hry v tělocvičně.

Mariya Mukan

Morana

Týden před prvním jarním dnem jsme se ve školce postupně připravovaly na rozloučení se zimou. Vzpomínaly jsme na to, co všechno jsme v uplynulých zimních týdnech prožily, objevily a nového dokázaly. V pátek nás čekalo vynášení Morany, tradiční loučení s vládkyní zimy. Přípravám na tento den se věnovali i školáci, kteří Moranu v čase družiny vyrobili, abychom ji pak společně mohli vynést ze vsi a hodit do potoka. V pátek jsme se všichni vypravili slavnostním průvodem k Vitouni. V čele průvodu šli velcí chlapci, kteří nesli Moranu, a přestože s probouzejícím se jarem slábne síla této vládkyně, museli se chlapci v jejím nesení střídat. Ve Vitouni jsme za doprovodu říkanek Moranu hodili do potoka a definitivně se tak se zimou rozloučili. Zimo, zimo, táhni pryč!!! Bylo to pěkné dopoledne, které jsme si všichni užili, protože jsme měli po dlouhé době příležitost ke společnému setkání. Teď už se budeme radovat z krásných jarních dní a těšit se na akce a výlety, které nás čekají.

Magda a Dana

Animační workshop

Žáci 3., 4. a 5. ročníku se v pátek 4. 3. 2022 zúčastnili u nás ve škole v Horšicích animačního workshopu s paní lektorkou Pavlou Šnajdarovou. Děti vytvářely krátké animované filmy pomocí ploškové animace (skládání jednotlivých snímků z připravených dvourozměrných rekvizit, například obrázků a tvarů vystříhaných z papíru, textilu, či jiných materiálů). Žáci tvořili s obrovským zapálením a soustředěním a vznikly tak dvě velice vydařená díla. Jeden film s názvem “Tři oříšky pro veverku” byl o veverce, které se splní jedno velké přání. Druhý film byl o Mariovi a statečném Luigim. Ostatně na oba filmy se můžete podívat kliknutím na následující odkazy.

Tři oříšky pro veverku ZDE
Mario z Horšíc ZDE

V závěru musím opravdu pochválit všechny žáky za to, jak krásně spolupracovali. Musím ocenit jejich kreativitu, protože během tak krátké chvíle vymyslet příběh, vytvořit pozadí, zhotovit jednotlivé postavy a nakonec po malých krocích vše rozpohybovat do nejmenších detailů je perfektní výkon. Koneckonců je možné, že se v nejednom žákovi probudila jiskra budoucího animátora.

Štychová Jana

Vítání jara

Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe. Můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií.
I my společně s dětmi z MŠ a žáky ZŠ v letošním roce pokračujeme v naší dlouholeté tradici, vynášení Morany. V posledních dvou letech nám covidová epidemie nedopřála loučení se zimou, ale letos jsme ji opět vyhnali. Po společném průvodu, kde v popředí se nesla pyšná Morana, jsme došli ke Zlatému potoku ve Vitůni. Procházka byla velmi příjemná, počasí nám přálo. Děti se vydováděly při různých aktivitách a nakonec jsme přivítali jaro. Moranu jsme vhodili do potoka a vyhnali paní Zimu. Při cestě zpět jsme pozorovali přírodu a užili si sluníčka.

Jana Tolarová