Ťuk, ťuk, ťuk. Tučňák?!

To byl název divadelního představení, na které jsme se s dětmi vypravily do plzeňského divadla Alfa. Představení začalo tím, že jednoho dne, jednomu chlapci jménem Kryštof, někdo zaklepal na dveře. Ten někdo byl malý, smutný, a tak trochu ztracený tučňák. Kryštof nevěděl, co je to za tvora a jak se k němu dostal, ale přesto se mu pokoušel ze všech sil pomoci. Navštívil s ním Zoo a hledal pro něj domov. Byl bezradný, žádné zvíře, které by se ztracenému tučňákovi podobalo v Zoo nenašel a u lvů jej nechat nemohl. Odvedl tedy tučňáka do Ztrát a nálezů, kde ho úředník opatřil visačkou, na které bylo napsáno „tučňák“ a usadil jej do police mezi ztracené předměty. To však také nebylo šťastné řešení. Kryštof dostal nápad! Když už věděl, že se jedná o tučňáka, hledal v moudrých knihách, kde tito nelétaví ptáci vlastně žijí. Sbalil vše potřebné a společně se vypravili na cestu směr Antarktida. Tam se Kryštof s tučňákem rozloučil a vrátil se domů, ale již při zpáteční cestě se mu začalo po kamarádovi stýskat. Jaké překvapení však bylo, když po návratu domů Kryštofovi opět někdo zaklepal na dveře. Ťuk, ťuk, ťuk. Tučňák! Kryštof byl z tohoto shledání šťastný a tučňák také, oba objevili sílu přátelství. Tento příběh byl o nečekaném setkání, dlouhém hledání, dobrodružném putování a přátelství, která každodenně prožíváme i my ve školce. Tato inscenace se nám velice líbila a prožitek umocnila i blízkost hrdinů, se kterými jsme celé představení strávily na jevišti a mohly tak být součástí celého příběhu. Moc bychom dětem a nám všem přály, aby byl život vždy o takto krásných shledání.

Magda a Dana