Author: Ivan52vQNAs.K852vQN52vQNAs.K852vQN

Ovoce a zelenina do škol

Podobně, jako ochutnávka mléčných výrobků (viz. předchozí článek), probíhala ochutnávka ovoce a zeleniny. Ochutnávka probíhala v rámci projektu Ovoce a zelenina do škol. Jedná se o projekt Evropské unie, jehož cílem je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit správné stravovací návyky ve výživě dětí a tím zároveň bojovat proti dětské obezitě. Žáci naší školy proto pravidelně dostávají čerstvé ovoce.
Ochutnávka ovoce a zeleniny v naší škole probíhala ve středu 1. 6. 2022. Nejprve jsme s žáky ve zkratce hovořili o tom, jaké známe druhy zeleniny a ovoce. Zjistili jsme, že rajče nebo meloun nelze přesně zařadit do jedné nebo druhé skupiny. Ani odborníci se nemohou dohodnout. Po úvodu proběhla již samotná ochutnávka. Někteří žáci zkoušeli se zavázanýma očima tipovat, jiní rovnou ochutnávali. Degustovali jsme například kiwi, hroznové víno, borůvky, mango či cukrový meloun. Ochutnali jsme také polníček nebo bílou ředkev. Tady už se někteří nad nezvyklou chutí ošklíbali – pro mnohé to byla premiéra. 🙂 Přesto bylo vidět, že ochutnávka žáky baví a je pro ně příjemným oživením vyučování.
Opět doufám, že i tato akce inspirovala žáky k větší konzumaci ovoce a zeleniny.

Jana Štychová

Slunečné dny

Květen patří mezi krásné období v roce, období plné slunečních dní a nádherně kvetoucích květin a stromů. Ke Dni matek jsme pro maminky vyrobili srdíčka a povídali jsme si o tom, co pro nás maminky znamenají a co pro nás vše dělají. Dále jsme vyrobili vílu jara, která vítá školáky před vchodem do školy. S nástupem teplého počasí by děti nejraději trávily všechen čas venku a výrobky už je tolik nebaví. I přes to se nám podařily vyrobit akvárka s rybičkami, duhy z vlny a kartonu a deštníčky. Procházky po okolí a na Hůrku jsme si zpestřili pozorováním krajiny dalekohledem, ale většinu času jsme spíše trávili na školní zahradě, kde jsme hráli různé pohybové hry. Vytvořili jsme si stezku bosou nohou, kde děti chodily ve vodě, po písku, po jehličí, po šiškách a v bahně, což je bavilo nejvíce. Také jsme měli dny, kdy jsme byli v rolích kuchařů. Vyzkoušeli jsme nový toustovač, ve kterém jsme společně upekli tousty a vafle, na kterých si všichni pochutnali. Mezi další aktivity patřilo: procvičování psaní a počítání, četba pohádek, tanec a zpěv. Také jsme si vyzkoušeli malovat obrázky prsty u nohou, při této činnosti jsme se zasmáli, neboť výsledné obrázky byly velmi legrační. Děti si také vyzkoušely pozorování různých materiálů a tekutin pod mikroskopem. Konec měsíce jsme zakončili stopovačkou, ve které si děti vystopovaly sladkosti a balonky.

Mariya Mukan

Den dětí s Večerníčkem

Ve středu 1. června jsme se pustily do radostných hrátek, protože v tento den mají všechny děti svátek. Naše cesta ranním autobusem vedla do Příchovic, kam nás pozvali kamarádi z místní mateřské školy. Paní učitelky si pro nás připravily stopovanou s hledáním pokladu. Po srdečném přivítání si děti společně pohrály a také zatančily na skladby Míši Růžičkové. Posilnily jsme se svačinkou, kterou pro nás připravila naše paní kuchařka Lenka a pak už čekaly, co bude následovat. Zazněla znělka Večerníčku a v autě přijížděla nám známá postavička v podání paní učitelky. Přijel mezi nás Večerníček a zjišťoval u dětí, jaké pohádky mají rády. Poté prozradil, že cesta za pokladem povede pohádkovou říší. Touto motivací byla stopovaná zahájena. U prvního úkolu si děti procvičily jemnou motoriku při skládání Večerníčkovy čepice. Všem to šlo pěkně od ruky a my se tak brzy mohly vydat vstříc novým zážitkům. Trasa byla značena fáborky a šipkami, ať už napsané křídou či vytvořené z přírodních materiálů. Na hřišti jsme se ocitly v pohádce O Locice. Zde jsme zdolávaly překážkovou dráhu plnou nástrah v cestě za Locikou. Další stanoviště u zámku nás dovedlo k Popelce. Nemusely jsme přebírat hrách a popel, ale naším úkolem bylo roztřídit plastová víčka podle barev. A šly jsme dále po značené trase, až jsme došly do mraveniště, kde si děti měřily síly s Ferdou mravencem. Přecházely kládu s ping-pongovým míčkem na lžíci. Od Ferdy už to bylo kousek ke kamarádce včelce Máje. U včelařů Sedláčkových jsme se dozvěděly spoustu zajímavostí ze života včel a hledaly včelí královnu. Další značení nás zavedlo k lesu Řáholci – k Rumcajsovi, Mance a Cipískovi. Tahle loupežnická rodinka nás seznámila s okolní přírodou a naším úkolem bylo natrhat Mance květiny pro radost. Z lesa, přes louku jsme došly opět k obydlím a směřovaly k další pohádce. Byly jsme skoro u konce, ale musely jsme ještě zachránit Šípkovou Růženku, která se píchla o trn a usnula na sto let. Polibkem to nebylo, jak píše pohádka, ale zazpívaly jsme jí písničku, která zněla celou školní zahradou. Byly jsme v cíli! Teď už zbývalo jen najít poklad. A protože děti z naší horšické školky jsou moc šikovné, tak hledaly, hledaly, až našly….
Děkujeme paní ředitelce a paním učitelkám MŠ Příchovice za pěkně strávené dopoledne v pohádkovém světě a provozním zaměstnancům za občerstvení a péči o nás. Příští rok se budeme na Vás těšit u nás v Horšicích!

Dana a Magda

West Park

Ve čtvrtek 2. 6. 2022 jsme se vydali na Divoký západ. Navštívili jsme West Park v Plzni, kde nás čekalo opravdové dobrodružství. Celým parkem nás provázel pravý cowboy, který nás seznámil s prací kovbojů, naučil nás ovládat laso či bič a pobavil nás humornými příběhy ze života kovbojů. V indiánské vesnici jsme navštívili domov původních obyvatel Ameriky a nahlédli do jejich stanů a příbytků. Nechybělo ani malování, které je pro indiány typické. Krásné ornamenty a znaky nám všem zvěčnila na obličej indiánka a společně s ní, jsme si vyrobili také čelenku. Každý indián je lovec a proto jsme byli zasvěceni i do zákonitostí přírody. Naučili jsme se rozeznávat zvířata podle kožešiny a prohlédli si sbírku dobových zbraní a pastí. Dokonce i na medvěda. Asi nejvíce se však dětem líbilo rýžování zlata. Všichni prohledávali koryta plná vody a písku a po nálezu malinkého zrnka, zažili obrovskou radost z nálezu zlata ve své rýžovací pánvi.
Nechyběly ale další disciplíny, jako házení podkovou, tomahawkem, střílení z luků a šípů. V průběhu celého dne jsme zažili ještě další doprovodné programy, jako cvičení s honáckým psem, indiánskou tanečnici a tanečníka, kteří předváděli tzv. Motýlí tanec. Něco tak krásného jsme zatím neviděli. V závěru celého dne jsme opékali vuřtíky, které po tak náročné a vyčerpávající práci přišly k chuti. Celý den byl provázen radostnou atmosférou, dobrou náladou a nikomu z nás se nechtělo domů.

Jana Tolarová

„Jednoduché pokusy“, SVČ Slunečnice Přeštice

27.05.2022

Minulý týden v pátek, 27.05.2022, se naše školička vydala do Přeštic, abychom si zde vyzkoušeli „Jednoduché pokusy“, i když jsme neměli na začátku programu úplně představu, jaké budou, co nás čeká.

Ráno jsme všichni nasedli do linkového autobusu směr Přeštice a vyjeli vstříc novým zážitkům.
Ve Slunečnici jsme se rozdělili na dvě party a hned od začátku nás úkoly zaujaly.

Mladší děti čekalo zkoumání kyselosti a zásaditosti (tzv. pH) různých vzorků.

Nejprve jsme se dověděli, jak se lakmusový papírek zabarvuje podle pH (červeně se zabarvují látky kyselé, fialově se zabarvují látky zásadité a zeleně látky neutrální) . Zkoumanými vzorky byly např. pomeranč, obyčejné jablíčko, kyselina citronová, kterou maminky přidávají do pečiva, jedlá soda a mýdlo (tekuté i pevné). Papírky se zabarvovaly a naše nadšení neznalo hranic.
V další části našich pokusů jsme pozorovali, jak na sebe reagují společně kyseliny a zásady. Zkumavky bublaly a jejich obsah vyšuměl na připravené podnosy. Aby bylo vše efektivní a zajímavější ještě více, bylo v jedlé sodě přimícháno potravinářské barvivo, takže i barevný efekt tohoto pokusu se setkal s naším nadšením.
…a to ještě nepřišel hlavní hřeb našeho zkoumání. V odměrném válci byl nalitý ocet a lektorka do něj pomalu přidávala sodu…hrdlo válce překryla tenkou latexovou rukavicí…a bum bác…rukavička se nafoukla jako balónek s pěti prsty. 🙂

Před svačinkou nám ještě velké děti ukázaly, jaký úkol řešily ony.

Čekalo na ně vyřešení záhadného zločinu – vraždy lorda z hrabství Yorkshire. Podezřelými byla služebná Mary, která lordovi v kuchyni připravila jeho oblíbenou zelnou šťávu k snídani. Cestou z kuchyně potkala lordova komorníka Jeana, u kterého později našel detektiv Holmes nádobu s Krtkem (čistič na odpady). Třetím podezřelým byl lordovo příbuzný, nevlastní synovec Henry, v jehož věcech našel detektiv bylinný extrakt na trávení.
Pouze jedné skupině se podařilo určit za pomoci zelné šťávy, kdo otrávil lorda při snídani. Ano, nebyl to nikdo jiný, než lordovo komorník Jean…u něhož se našla nádoba s čističem odpadu, Krtkem.
Zbývající dvě skupiny si tak vyzkoušeli a potvrdili si, že ne každý pokus musí vyjít, a že i chybami se člověk učí. Jak snadné je se mýlit a obvinit třeba i nevinného člověka z tak závažného zločinu, jako je vražda. 🙂

Dvě hodinky s pokusy utekly jako nic a my se museli rozloučit ve Slunečnici s našimi lektorkami.

Naše další kroky vedly do Domu historie Přešticka.
Dům historie Přešticka – „Řemesla na Přešticku“ a kupecký krámek
27.05.2022

Mnozí z nás byly v tomto muzeu poprvé. Skrývalo přímo poklady našich předků, předměty, které jsme mnohdy viděli poprvé v životě.
Hned za dveřmi Domu historie nás vřele uvítaly paní Süsová a paní Valentová, kterým moc děkujeme za krásný výklad a provedením mezi vystavenými exponáty.

Kupecký krámek byl plný překvapení.
Viděli jsme zde starou pokladnu, v níž byly uloženy staré bankovky i mince. V knize dlužníků je dosud veden jeden pán, který nestačil svůj dluh splatit. Zboží v krámku bylo zabaleno zcela odlišně, než dnes. Většina zboží ze zámoří – z evropských kolonií, jako např. čokoláda, káva se kdysi prodávala v tzv. Koloniálu.
Drogistické zboží bylo také zajímavé, zejména mýdla všeho druhu, různě tvarované flakonky s parfémy, poznali jsme mezi zbožím i známou Alpu Francovku. 🙂
Obdivovali jsme i starobylé nádoby na vaření, starou plácačku na mouchy a další kuriozity.

Druhá část naší návštěvy Domu historie byla také bezva.
Seznámili jsme se s výrobky z dílny starých řemeslníků na Přešticku. Nejprve to byl švec, kde jsme na vlastní oči viděli, jak vypadá verpánek, na kterém švec podrážel boty, kopyto, na kterém vytahoval kůži a vyráběl boty nové.
U kováře jsme obdivovali dmýchadlo, které jsme samo sebou také vyzkoušeli. 🙂
Už také víme, proč se říká, že se někdo točí jako motovidlo. Přadleny, kromě něj používaly přeslici s kolovrátkem k předení, soukání nití.
Nejvíce se nám však líbil stroj do kostelních věžních hodin. Jak odbíjel a vydával další jiné zvuky.
Někteří z nás měli to štěstí, že si mohli vyzkoušet i dřeváky, které se běžně na vesnicích kdysi nosily.

Na závěr naší návštěvy jsme si mohli v obchůdku zakoupit suvenýry na památku a plni dojmů se pomalu vraceli k nádraží na autobus.
Neminula nás však ani zmrzlina v kelímku, nebo oplatce. Mňam!

Páteční dopoledne v Přešticích bylo moc hezké!
Někteří z nás odsud odjížděli s rozhodnutím, že se do muzea vrátí s rodiči a sourozenci o prázdninách, aby si prohlédli všechny ty zajímavůstky ještě jednou. 🙂

Sepsala: Jana Richterová

Za mazlíčky do Slunečnice

Jeden z posledních květnových týdnů jsme ve školce věnovaly exotickým zvířatům, která můžeme spatřit v zoologických zahradách a dozvědět se tak, zajímavosti o jejich způsobu života. Motivací nám byla píseň „Dneska jedem do ZOO“, která nám některá zvířata představila. Hledaly jsme v encyklopediích, pracovaly s obrázky zvířat, které jsme umisťovaly na jednotlivé světadíly, podle jejich přirozeného výskytu. Naše vědomosti jsme pak rozšířily při návštěvě SVČ Slunečnice v Přešticích, kde se děti zúčastnily vzdělávacího programu „Domácí mazlíček a péče o něj“. Dozvěděly jsme se tam, že i exotické zvíře můžeme chovat v domácích podmínkách. Děti měly možnost seznámit se s některými druhy papoušků, pohladit si agamu australskou, gekončíka nočního a snažily se najít v teráriu unikátní pralesničku strašnou, která je nejnovějším přírůstkem Slunečnice. Prohlédly jsme si rozmanitou chovatelskou sbírku, kterou doplňují oblíbená domácí zvířata, jako je morče nebo křeček domácí. Děti se dozvěděly, jak o jednotlivá zvířata pečovat, jaká potrava je pro ně vhodná a také z jakého prostředí pocházejí. Bylo opravdu mnoho zajímavostí, které nás překvapily a o kterých jsme i po návratu do školky diskutovaly. Děkujeme celému týmu SVČ Slunečnice za velmi přínosný program a budeme se těšit na další výpravu za poznáním.

Magda a Dana

Kufřík B. Němcové

Blovice, 10.05.2022

Měli jste jako malí rádi, když vám rodiče četli pohádky? Máte rádi pohádky i jako dospěláci? Potom jistě znáte pohádky „O perníkové chaloupce“, „Čert a Káča“,
„O kohoutkovi a slepičce“, „Princ Bajaja“, „Sůl nad zlato“, „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“, „O princezně se zlatou hvězdou na čele“, „Potrestaná pýcha“.
Za všemi těmito pohádkami se jako autor neskrývá nikdo jiný, než jedna z mála českých spisovatelek doby obrozenecké, Božena Němcová.

Ještě než jsme se vydali do Muzea v Blovicích, zjišťovaly starší děti při hodině informatiky zajímavosti o Boženě Němcové, při hodině literární výchovy jsme si společně pustili zhudebněnou pohádku „Čert a Káča“ a převyprávěli ji vlastními slovy.
Vyzbrojeni těmito informacemi, jsme se v úterý 10. května 2022, vydali do Blovického muzea, kde v současné době probíhá výstava a program k životu a dílu Boženy Němcové, „Kufřík Boženy Němcové“.

V muzeu jsme se rozdělili, tak jako už jsme si navykli, na dvě skupinky (mladší děti, 1. – 3. ročník a starší děti, 4. – 5. ročník). Nejprve jsme shlédli různé rukopisy a ilustrované knížky, jejichž autorkou je B. Němcová, které byly různého data vydání a zpracování.
Kromě pohádkových knížek jsme mohli vidět i nejznámější dílo, kterým autorka proslula, a sice „Babičku“.

Dále jsme zde navštívili i upravenou třídu staré školy, do které kdysi mohla chodit malá Barunka Panklová, později Betty a ještě později (v době obrozenecké) Božena Němcová.
Paní průvodkyně nám ukázala jak se kdysi zapisovaly děti do školy, poučila nás i o tom, že pokud někdo tenkrát vyrušoval a zlobil, mohl klečet za trest na hrachu, nebo na polínku. Dokonce existovala pro děti tzv. „oslovská“ lavice. Učitel si vedl Knihu pochval a Knihu trestů. Do škol tenkrát povětšinou chodili chlapci, děvčata se učila domácím pracím a péči o domácnost, jejich přístup do škol byl značně omezen.
V kufříku Boženy Němcové byly ukryté např. vějíř, staré obrázky, prstýnek a jiné drobnosti.

Další část našeho programu byla malinko akčnější. 🙂

Měli jsme sehrát hru „O dráteníkovi“. Nejprve jsme se dověděli, kdo to kdysi dávno vlastně dráteník byl. Dnes bychom řekli, že to byl „opravář“ hrnců, rendlíků a dalšího nádobí, ve kterém se kdysi vařilo. Poněvadž peněz lidi neměli nazbyt, spravovalo se v domácnostech, co se dalo…ne jako dnes, kdy většina nefunkčních výrobků končí v popelnici, v lepším případě na třídicích linkách.
Po rozdělení rolí, našich prvních hereckých rozpacích, a nápovědě textu části hry, nás hraní chytlo…střídali jsme se v hraní role dráteníka, kočího, komorníka, komtesy, dvorních dam a pána…Naše hraní nebralo konce! 🙂

Dopoledne nám uteklo jako nic, my si v závěru našeho programu zakoupili v muzejní prodejničce nezbytné suvenýry a dárky pro své blízké a v zámeckém parku na lavičce se občerstvili svačinkami od maminek.
Plni dojmů jsme se kolem poledne vraceli zpět autobusem k naší škole. Program byl velmi hezký a zajímavý.

Při další hodině literární výchovy jsme si zkusili vyplnit Pracovní list, kde jsme si připomněli a shrnuli naše poznatky z výukového programu…zapamatovali jsme si toho opravdu hodně, což nás potěšilo.

Informace, které jsme se o naší největší české spisovatelce doby obrozenecké dověděli, nás obohatily, a naše herecké začátky povzbudily…třeba k další dramatizaci ve vyučovacích hodinách českého jazyka. 🙂

Sepsala: Jana Richterová

Mléko do škol

Mléko, základní potravina, dokonalý a přitom nejpřirozenější nápoj, který je nezbytnou součástí výživy. Díky svému složení je mléko důležité pro zdraví člověka v jakémkoli věku, ale především u dětí je důležité pro jejich růst. Víte kolik mléčných porcí byste měli zkonzumovat každý den? Tak schválně, počítejte… Pro zdraví růst by měl každý zkonzumovat 3 mléčné porce denně, přičemž za jednu porci se považuje vypít hrnek mléka, kakaa či bílé kávy, sníst jeden jogurt, sníst 30 g taveného sýra, nebo 50 g žervé či tvrdého sýra.
Naše škola se účastní celostátního projektu Mléko do škol. Cílem projektu je především snížení deficitu vápníku u dětské populace a zlepšení stravovacích návyků dětí. Žáci proto pravidelně dostávají mléčné výrobky.
V pátek dne 20. 5. 2022 jsme s žáky pořádali menší projektové vyučování, při kterém jsme si povídali o tom, co jsou vůbec mléčné výrobky, z čeho se vyrábějí a jaké mléčné výrobky známe. Povídali jsme si i o tom, co obsahuje mléko, které je základní přísada mléčných výrobků a snažili jsem se rozdělit výrobky do jednotlivých kategorií, popřípadě určit, který mléčný výrobek bude zdravější než jiný a proč.
Po úvodní diskuzi jsme pořádali ochutnávku různých mléčných výrobků. Každý z žáků přinesl z domova jiný výrobek. Ochutnávka byla velmi zábavná, každý žák se zavázanýma očima hádal podle chuti, o jaký výrobek se jedná. Musím říci, že někdy to bylo velmi náročné. Mohli jsme tak například ochutnat různé druhy mléčných dezertů (Lipánek, Kostík, ovocné jogurty,…), sýrů (tvrdé, tavené, romadúr i hermelín), tvaroh nebo ochucená mléka.
Věřím, že celá akce rozšířila povědomí žáků o zdravém stravování i inspirovala celou řadu dětí ke zvýšenému konzumování mléčných výrobků.

Štychová Jana

Postav školu v Mincraftu

Ve středu, 25.05. 2022, proběhl na naší škole jednodenní projekt, podporovaný MAS AKTIVIOS, z.s., Nezdice, s názvem „Postav školu (budovu) v Minecraftu“.

Během celého projektového dne, dopoledne (4 vyučovacích hodin), se všichni přítomní žáci 1. – 5. ročníku snažili ve dvojicích vytvořit, postavit budovu naší školy, za pomoci prostředí Minecraft Education Edition.

Lektoři, které zajistila „MASka“, nejprve naši budovu školy vyfotili ze všech stran, tak aby mohly následně děti převést její podobu do prostředí Minecraftu.
Někteří se již v tomto prostředí pohybují doma, u svého PC, nebo tabletu, tudíž pro ně nebyl velký problém zadaný úkol splnit.
Ti, kteří se v tomto prostředí pohybovali poprvé, se svého úkolu zhostili také velmi úspěšně. Výsledek některých dětí najdete na fotografiích, přiřazených k tomuto článku.

Účelem tohoto projektu bylo nejen si ověřit, jak zdatní jsou naši žáčci v práci s digitálními technologiemi, ale hlavně jak zdatní jsou i po stránce osobní a sociální. Jak moc se jim daří společně komunikovat, přistoupit na kompromisy, aby společné dílko bylo pro oba ve dvojici ukázkou vzájemné domluvy, a uspokojilo jejich představy o vytvořené, postavené budově naší školičky.
Kompetence osobní a sociální byly v tomto ohledu naplněny mírou vrchovatou.

Čtyři vyučovací hodiny uběhly jako nic a už děti společně hodnotily práci svých spolužáků.

Všechny děti se mohly právem ohodnotit potleskem, poněvadž jejich stavbičky, každá jedna, byly originální.
Nadšení a spokojenost, s celým projektem v Mincraftu, z dětí přímo sálala, za což jsme velmi rády.

Už se těšíme, až si budou moct děti vyzkoušet i jiné aktivity spojené s ICT technologiemi. 🙂

Sepsala: Jana Richterová

Popelka

Byla jednou jedna dívka, která měla zlou macechu a dvě nevlastní sestry. A protože měla tváře umouněné od popela, nikdo jí neřekl jinak než Popelka. Všichni jistě znáte pohádku Tři oříšky pro Popelku s Libuškou Šafránkovou, nebo jste možná četli Popelku od Boženy Němcové. My jsme měli možnost zhlédnout představení Popelka poněkud v jiném provedení. V pátek, 13. 5. 2022, jsme se na toto představení vydali společně se žáky naší ZŠ a MŠ do KKC v Přešticích.
Muzikálovo – taneční představení konané k 70. výročí ZUŠ Přeštice a ZUŠ Open si pro nás připravili žáci tanečního oddělení ZUŠ Přeštice pod vedením Lenky Kašparové. Žáci tančili za zvukového doprovodu písní, k nimž hudbu složil Petr Malásek a text napsal Václav Kopta. Celé vystoupení mělo velký úspěch, i přestože se za celou dobu vůbec nepromluvilo. Jak jsem se dozvěděla od žáků po představení, nejvíce originální a zábavná jim přišla část, ve které tančily myšky a byly potrestány zlé sestry. Jak končí příběh Popelky, to všichni víme, a i v tomto zpracování nakonec Popelka našla svého prince, nebo spíše princ našel svou Popelku. A my všichni jsme se spokojeně usmívali, že to tak dopadlo.
Děkujeme všem účinkujícím za příjemný kulturní zážitek, který nás pohladil po duši.

Štychová Jana