Author: Ivan52vQNAs.K852vQN52vQNAs.K852vQN

Vánoční jarmark 2024

V sobotu 30. 11. jsem společně s vnoučaty a manželem navštívila Vánoční jarmark, který se konal již druhým rokem na školní zahradě v Horšicích. Netušila jsem však, že altán bude již ve 14, 05 skoro prázdný. To samozřejmě přeháním, ale vím, že rodiče a někteří přátelé školy donášeli do školy krásné výrobky v průběhu celého týdne a bylo jich opravdu obrovské množství. Samotné organizátorky, ing. Lenička Krejčí a Janina Plášilová byly mile překvapené, co výrobků bylo doneseno a jak rychle se prodaly. Nevím přesně jak vznikl ten nápad pořádat jarmark a výtěžek z něj darovat naší školičce, ale jsem za to moc ráda. Obě organizátorky společně se svými rodinami a další zastupitelé obce této akci věnují opravdu mnoho úsilí a samozřejmě času. Nesmírně si vážím jejich nadšení, snahy a radosti z dobrého výsledku. Jsem moc ráda, že kolem nás jsou lidé, kterým není život a dění v naší školičce lhostejný. Také chci moc poděkovat rodičům, prarodičům a všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na tvoření a výrobě vánočních dekorací. Výtěžek z jarmarku v letošním roce překvapil snad každého.
Základní a Mateřská škola obdržela obdivuhodných 35 763,- Kč. Děkujeme za pomoc. Částka z posledních tří jarmarků bude věnována na zakoupení houpačkové sestavy na školní zahradu.

Jana Tolarová

Zahájili jsme advent v Horšicích

I naše škola přispěla svojí troškou do mlýna a pomohla ,,otevřít,, krásný adventní čas v Horšicích. Po vydařeném sobotním jarmarku se první adventní neděli ,1.prosince, sešli v podvečer občané Horšic a okolí na místní návsi. Ale nebyli sami. Přišli i školáci a mateřáčci, aby zpestřili zahájení adventu krátkým vystoupením. Na vystoupení tvrdě trénovali a generálka ve škole dopadla na výbornou. Ovšem před tolika lidmi a na návsi přeci jen trošku zapracovala tréma, a tak možná někteří přihlížející postřehli, že občas byly některé tóny trošku mimo rytmus. To však nic nemění na tom, že nakonec celé vystoupení dopadlo na jedničku. Ondrášek Pelc v podobě Uriáše a Dorotka Krejčí v podobě Petronela nás krásně vystoupením provedli a tři docela těžké písně – Vzhůru bratři milí, Zima, zima a Já malý přicházím koledovat za doprovodu trianglů, ozvučných dřívek a zvonků se nesly celou návsí. Potlesk svědčil o tom, že se vystoupení líbilo. Ti nejmenší, mateřáčci, byli skvělí. Dokázali se texty písní naučit úplně bez problémů. Nejvíce se všichni těšili na rozsvícení stromu, který po odpočítání zazářil v plné kráse. Pak velmi hezky promluvila paní ředitelka Jana Tolarová, vyzdvihla tolik potřebnou spolupráci rodiny a školy a popřála všem pevné zdraví. Naši školáčci a mateřáčci neodešli domů s prázdnou. Jako poděkování si odnášeli krásné balíčky se sladkostmi, které pro ně připravily Ing. Lenka Krejčí a paní Jana Plášilová. Také my, vyučující, jsme byli obdarováni vánoční růží a podkovou pro štěstí. Za to mnohokrát děkujeme a budeme se těšit příští rok.

Pavla Nohavcová

Pejsek Teddy ve školce

Ve čtvrtek 28. 11. 2024 jsme v naší mateřské škole přivítaly milou návštěvu. Přišel mezi nás čtyřnohý kamarád Teddy se svojí paničkou. Tato návštěva byla zaměřena na canisterapii, což znamená kontakt člověka a psa a interakce mezi nimi. Lektorka nám představila svého osmiletého speciálně vycvičeného psa Teddyho rasy Pražský krysařík. Cílem edukativního programu bylo naučit děti, jak zabránit útoku psa a jak se zachovat v případě napadení psem. Během návštěvy se mohly děti s Teddym pomazlit, pohladit jej a podat mu pamlsek. Celý program byl doplněn o mnoho zajímavých příkladů z praxe, které byly podány dětem zábavnou a vtipnou formou.

Dana a Magda

Juniorfest – Přeštice

14.11. jsme se nejprve 1. – 5. ročník sešli v družině, kde jsme se nasvačili. Všechny děti dorazily do školy hezky společensky oblečené jako do divadla. Na 8 h jsme měli domluvený autobus, kterým jsme jeli do Přeštic na Juniorfest – animovaný film s názvem Buffalo Kids. Ze zastávky jsme to měli kousíček do kulturního centra, kde byl film promítaný. V kině jsme byli překvapeni, že jsme ho měli celé sami pro sebe. Pojetí filmu bylo pro děti dobrodružné, zábavné, někdy napínavé, o mezilidských vztazích, o vzájemné pomoci, o emocionálním pojetí ochrnutého chlapce, na konci až dojemný. Ve filmu nechyběly osiřelé děti hledající svého strýce, parní vlak, bandité, indiáni, potyčka s vlky, kavalerie, šikovný pejsek, záchrana vězňů v dolech. Pro děti byl film nad naše očekávání delší ale film jsme si i tak všichni užili a moc se nám líbil. Při odchodu z Kulturního centra jsme na chodbě zahlédli vystavené některé práce dětí, které děti tvořily v hodinách Výtvarné výchovy. Z naší školy se umístily ve výtvarné soutěži čtyři děti na krásných místech. Téma soutěže bylo ,,Nekonečný příběh“. Po příjezdu zpět do školy jsme si o filmu popovídali, co bylo jeho dějem, jak se film dětem líbil. Děti si toho hodně z filmu pamatovaly a těší se na příště, až zase někam pojedeme.

Ivana Kastlová

Laskavý týden

Projekt „Jsem laskavec“ již osmým rokem motivuje děti, aby si vyzkoušely, jaké to je dělat dobro a rozdávat radost kolem sebe. V rámci Světového dne laskavosti, který připadá každoročně na 13. listopad, jsme se s dětmi v mateřské škole rozhodly tohoto zajímavého projektu zúčastnit. Uspořádaly jsme tzv. „Laskavý týden“. Hned v pondělí si děti zahrály na pekaře. Oblékly zástěry, čepice a pustily se do práce. Z připraveného těsta vykrajovaly koláčky se srdíčky, které po upečení slepovaly marmeládou. Vyhotovená dílka pečlivě zabalily do celofánových sáčků s etiketou s příhodným názvem “upečeno s láskou“. Takto připraveni se naši pekaři vydali předat sladké dárky všem zaměstnancům školy. S laskavostmi jsme však nebyly z daleka u konce. Děti si připravily také malé radosti pro své nejbližší. Zamotaly ruličky, kde byly napsány drobné činnosti, které potěší, a vhodily je do nádoby. V pátek si každý vytáhl po jedné ruličce, aby pak doma o víkendu mohl danou laskavost projevit. V laskavém týdnu jsme nezapomněly ani na lesní zvěř. Nasbírané podzimní plody, které nám pomohli sbírat a sušit i rodiče, jsme donesly do lesa. Tak to byl „Laskavý týden“ v naší mateřské škole. Musíme říci, že si jej děti opravdu užily. Bylo krásné pozorovat, jak s radostí vše připravovaly a těšily se s předáváním laskavostí. Doufejme, že tento projekt zanechá nemalé stopy a nebude to vše jen o jednom dni nebo týdnu. Usmívejte se na svět kolem sebe, dělejte malé dobré skutky, častěji říkejte prosím a děkuji a každý den hledejte v životě jen to dobré.

Dana a Magda

Listopad, listopad

Listopadové počasí je vachrlaté, někdy hezky, někdy zataženo a plačtivo. Nejen o listopadovém počasí, ale i o našich předcích, kteří uměli podle přírody velmi dobře předpovědět, jak se počasí bude vyvíjet, proběhl 18. listopadu ve 2. ročníku projekt s názvem Listopad, listopad, lísteček mi na zem spad. Nejdříve si žáci z kouzelného klobouku vytáhli listopadové pranostiky, které napsali na podzimní barevné listy a ozdobili jím náš listopadový strom. Hlavním cílem projektu byla především vzájemná spolupráce při plnění úkolů v pracovních listech – umět si vzájemně poradit, konzultovat a hovořit mezi sebou. A to se, myslím, podařilo plnou měrou. O moc hezkém projektu svědčí i diplomy, které si děti odnesly za podařenou práci domů.

Pavla Nohavcová

Kdopak by se čertů bál

Řekněme si to na rovinu. Téměř každý. My ve školce však dobře víme, že jsou čerti na světě proto, aby byl pořádek. A tak se jich bojíme jen tak akorát, když nás někde překvapí, ale rozhodně ne v kině. To jsme s dětmi navštívily v Přešticích v KKC a v rámci Juniorfestu zhlédly pohádkovou sérii „Kdopak by se čertů bál 2“. První díly pohádky už děti dobře znaly z Večerníčku, a tak se těšily na další příběhy čertíka Trdlíka, dědy Černoprska a jejich kamarádky Rozárky. Opět tito hrdinové napravovaly hříšníky, aby věděli, že se zlé skutky nevyplácí. Vše ale vždy dobře dopadlo. Promítání se také zúčastnil samotný pan režisér Jiří P. Miška a autor hudby pan Zdeněk Barták. Řekli dětem několik slov o vzniku této pohádky a na závěr si společně se všemi zazpívali hlavní píseň. Dětem se všechny příběhy velice líbily, a tak oběma autorům poděkovaly velkým potleskem. Rozhodně se nikdo nebál a jestli ano, tak opravdu jen trošičku. A tak tedy na rozloučenou: „Budly, budly, budliky…

Magda a Dana

Svíčkárna Rodas

Po delší odmlce jsme s dětmi navštívily svíčkárnu Rodas v Liticích. Již při vstupu nás pohltila příjemná vůně linoucí se celým prostorem. Vřele nás přivítali zaměstnanci svíčkárny, kteří vysvětlili dětem, jak pracovat s voskem a ostatním materiálem. Děti se pak s chutí pustily do práce a všude kolem pracovních pultů to vypadalo jako ve včelím úlu. Děti si samy organizovaly svoji práci a každé z nich perfektně vědělo, co má dělat. Práce šla všem pěkně od ruky a brzy se dětem plnily košíky krásnými výrobky. Ty byly vskutku vydařené a radost z nich se odrážela v dětských tvářích. A co všechno děti vyrobily? To nemůžeme úplně prozradit. Některé výrobky si děti hned odnesly domů, ale ty ostatní se teprve stanou milým voňavým překvapením.

Magda a Dana

Logohrátky Slávka Boury

Hrátky do mateřské školy patří a takové, při kterých od smíchu bolí celé tělo, tak ty obzvlášť. A přesně tak tomu bylo první úterý měsíce listopadu, kdy naši školku navštívil pan Slávek Boura. Přivezl k nám svůj originální interaktivní program s názvem Logohrátky. Pozornost dětí si získal okamžitě svým přátelským přístupem. Děti se se zápalem zapojily do nabízených aktivit a to díky skvělé motivaci. Procvičovaly jazýčky, rozhýbávaly mimické svaly a rozvíjely své řečové schopnosti. Třídou se ozýval bujarý smích, protože některá cvičení vypadala opravdu komicky. Pohled na kamaráda, který špulí pusu do klaunských obličejů, totiž vždy spolehlivě každého rozesmál. A tak se celý program nesl v duchu příjemné atmosféry, při které se děti mnohému naučily.

Magda a Dana