Author: Ivan52vQNAs.K852vQN52vQNAs.K852vQN

Happening Jsem laskavec osmým rokem motivuje děti ve věku od 3 do 18 let, aby si vyzkoušely, jaké to je dělat dobro a rozdávat radost kolem sebe. Na základě zkušeností a zpětné vazby od učitelů, vychovatelů a dalších pedagogických pracovníků se totiž potvrdilo, že “procvičování” laskavosti pomáhá zlepšovat spolupráci, vztahy i náladu v kolektivu.
A co se v mládí naučíš, dál v životě jako když najdeš!
Proto se každý rok zapojujeme do tohoto projektu a letos tedy s 1. a 3. ročníkem jsem odstartovali v měsíci září plnění laskavých skutků a přání. Hlavním naším úkolem však bylo vybrat si laskavost, kterou bychom mohli zažít. Vybrali jsme si úklid. Tentokrát jsme pomohli paní uklízečce Zdeničce vysypat a roztřídit všechny odpadkové koše a zamést v prostoru vchodu do školy. Žáci obou ročníků zvládli tento úkol na jedničku. Nikdy byste nevěřili, jak poté kontrolovali ostatní, zda si očistili obuv, nebo kam hodili odpadky. Jsem ráda, že se takových akcí jako Jsem laskavec zúčastňujeme a plníme každý rok. Jen tak se naučíme vážit si práce jiných lidí a dělat radost ostatním.

Jana Tolarová

V sobotu 30. 11. jsem společně s vnoučaty a manželem navštívila Vánoční jarmark, který se konal již druhým rokem na školní zahradě v Horšicích. Netušila jsem však, že altán bude již ve 14, 05 skoro prázdný. To samozřejmě přeháním, ale vím, že rodiče a někteří přátelé školy donášeli do školy krásné výrobky v průběhu celého týdne a bylo jich opravdu obrovské množství. Samotné organizátorky, ing. Lenička Krejčí a Janina Plášilová byly mile překvapené, co výrobků bylo doneseno a jak rychle se prodaly. Nevím přesně jak vznikl ten nápad pořádat jarmark a výtěžek z něj darovat naší školičce, ale jsem za to moc ráda. Obě organizátorky společně se svými rodinami a další zastupitelé obce této akci věnují opravdu mnoho úsilí a samozřejmě času. Nesmírně si vážím jejich nadšení, snahy a radosti z dobrého výsledku. Jsem moc ráda, že kolem nás jsou lidé, kterým není život a dění v naší školičce lhostejný. Také chci moc poděkovat rodičům, prarodičům a všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na tvoření a výrobě vánočních dekorací. Výtěžek z jarmarku v letošním roce překvapil snad každého.
Základní a Mateřská škola obdržela obdivuhodných 35 763,- Kč. Děkujeme za pomoc. Částka z posledních tří jarmarků bude věnována na zakoupení houpačkové sestavy na školní zahradu.

Jana Tolarová

I naše škola přispěla svojí troškou do mlýna a pomohla ,,otevřít,, krásný adventní čas v Horšicích. Po vydařeném sobotním jarmarku se první adventní neděli ,1.prosince, sešli v podvečer občané Horšic a okolí na místní návsi. Ale nebyli sami. Přišli i školáci a mateřáčci, aby zpestřili zahájení adventu krátkým vystoupením. Na vystoupení tvrdě trénovali a generálka ve škole dopadla na výbornou. Ovšem před tolika lidmi a na návsi přeci jen trošku zapracovala tréma, a tak možná někteří přihlížející postřehli, že občas byly některé tóny trošku mimo rytmus. To však nic nemění na tom, že nakonec celé vystoupení dopadlo na jedničku. Ondrášek Pelc v podobě Uriáše a Dorotka Krejčí v podobě Petronela nás krásně vystoupením provedli a tři docela těžké písně – Vzhůru bratři milí, Zima, zima a Já malý přicházím koledovat za doprovodu trianglů, ozvučných dřívek a zvonků se nesly celou návsí. Potlesk svědčil o tom, že se vystoupení líbilo. Ti nejmenší, mateřáčci, byli skvělí. Dokázali se texty písní naučit úplně bez problémů. Nejvíce se všichni těšili na rozsvícení stromu, který po odpočítání zazářil v plné kráse. Pak velmi hezky promluvila paní ředitelka Jana Tolarová, vyzdvihla tolik potřebnou spolupráci rodiny a školy a popřála všem pevné zdraví. Naši školáčci a mateřáčci neodešli domů s prázdnou. Jako poděkování si odnášeli krásné balíčky se sladkostmi, které pro ně připravily Ing. Lenka Krejčí a paní Jana Plášilová. Také my, vyučující, jsme byli obdarováni vánoční růží a podkovou pro štěstí. Za to mnohokrát děkujeme a budeme se těšit příští rok.

Pavla Nohavcová

14.11. jsme se nejprve 1. – 5. ročník sešli v družině, kde jsme se nasvačili. Všechny děti dorazily do školy hezky společensky oblečené jako do divadla. Na 8 h jsme měli domluvený autobus, kterým jsme jeli do Přeštic na Juniorfest – animovaný film s názvem Buffalo Kids. Ze zastávky jsme to měli kousíček do kulturního centra, kde byl film promítaný. V kině jsme byli překvapeni, že jsme ho měli celé sami pro sebe. Pojetí filmu bylo pro děti dobrodružné, zábavné, někdy napínavé, o mezilidských vztazích, o vzájemné pomoci, o emocionálním pojetí ochrnutého chlapce, na konci až dojemný. Ve filmu nechyběly osiřelé děti hledající svého strýce, parní vlak, bandité, indiáni, potyčka s vlky, kavalerie, šikovný pejsek, záchrana vězňů v dolech. Pro děti byl film nad naše očekávání delší ale film jsme si i tak všichni užili a moc se nám líbil. Při odchodu z Kulturního centra jsme na chodbě zahlédli vystavené některé práce dětí, které děti tvořily v hodinách Výtvarné výchovy. Z naší školy se umístily ve výtvarné soutěži čtyři děti na krásných místech. Téma soutěže bylo ,,Nekonečný příběh“. Po příjezdu zpět do školy jsme si o filmu popovídali, co bylo jeho dějem, jak se film dětem líbil. Děti si toho hodně z filmu pamatovaly a těší se na příště, až zase někam pojedeme.

Ivana Kastlová

Listopadové počasí je vachrlaté, někdy hezky, někdy zataženo a plačtivo. Nejen o listopadovém počasí, ale i o našich předcích, kteří uměli podle přírody velmi dobře předpovědět, jak se počasí bude vyvíjet, proběhl 18. listopadu ve 2. ročníku projekt s názvem Listopad, listopad, lísteček mi na zem spad. Nejdříve si žáci z kouzelného klobouku vytáhli listopadové pranostiky, které napsali na podzimní barevné listy a ozdobili jím náš listopadový strom. Hlavním cílem projektu byla především vzájemná spolupráce při plnění úkolů v pracovních listech – umět si vzájemně poradit, konzultovat a hovořit mezi sebou. A to se, myslím, podařilo plnou měrou. O moc hezkém projektu svědčí i diplomy, které si děti odnesly za podařenou práci domů.

Pavla Nohavcová