Perličky z horšické školičky
Jášík při prohlížení figurek hrdinů z katalogu hraček: „Tady ten pán není hrdina, protože dělá potvory.“ (je zlý)
Anetka: „Ty děti to v domečku teda pěkně rozdováděly.“ (rozházely hračky)
Míša: „A paní učitelko, která je tvoje postýlka?“
Míša na p. uč.: „Ty přece nemáš domov, ty máš školku“
Amálka: „Ta moje Malvínka je docela vtipná.“
Radovánek: „Mně je horko, protože mám tlusté tepláky.“
Samík odpověděl: „Mně ne, já mám hubený.“
Míša: „Já znám Lucinku a znám taky mýho taťku .“
Martinka: „Jášík už je nesmutný.“ (je veselý)
Jášík: „Paní Magdová už přišla do školky.“ (p. uč. Magda)
Amálka: „Dianka už není v bříšku, už je miminko.“
Malvínka: „No, takhle to prostě příroda zařídila.“
Radovánek: „Já chci být první na konci “ (poslední na vycházce)
Jasmínka: „Paní učitelko, já nemám doma žádné panenky. Opravdu! Můžete se zeptat mojí maminky. Ona všechno poví.“
Esterka: „Paní učitelko, ty půjdeš domů sama, protože jsi velká holka.“
Martinka: „Můj tatínek jel sám na dovolenou, on už je velký chlap.“
TÉMA ŘEMESLA A POVOLÁNÍ
paní učitelka: „Jaké povolání mají rodiče?“
Malvínka: „Nevím, prostě chodí do práce.“
paní učitelka: „Jak se jmenuje pán, který vás obsluhuje v restauraci?“
Fandík: „Sluha.“
****************************************************************
Anetka: „Mně se houpe zub.“ (kýve)
Radovánek: „Moje maminka se jmenuje Lucie Prazdrojc.“
Anetka: „Ta kometa má zadek.“ (ohon komety)
Jášík: „Já mám ty vlasy nějaký zablešený. Potřebuju ostříhat.“ (měl dlouhé vlasy)
Amálka: „Paní učitelko, ty ještě pořád rosteš jako z vody.“
Stellinka: „Já budu brzy starší než ty, paní učitelko.“
Kubík Z.: „Mně budou čtyři roky.“
paní učitelka: „Kubíčku, a víš kdy?“
Kubík: „No, až budu mít narozeniny.“
Jášík: „Paní učitelko, já se bojím, jestli to sama zvládneš!“ (druhá paní učitelka byla na školení)
Martinka: „To je bomba, já ještě nejdu domů.“ (při odpoledním vyzvedávání dětí)
Rozálka K.: „To šedivý mně nechutná.“ (čočka k obědu)
Jášík: „Já jsem tak zpocený, že mám úplně horký vlasy.“
Stellinka viděla přicházet tatínka a povídá: „Tak pojď, ty malý chlapečku.“
Hyneček: „Já už mám příbor.“ (cvičební úbor)
Rozálka K. povídala p. uč., koho z chlapců má ráda.
Hyneček se přidal: „To je jako, když Luboš potkal Věrku.“ (tatínek maminku)
Míša: „Zpíváci mají dlouhé vlasy.“
Rozálka H.: „Mně se rozpustila v bazéně gumička.“ (ztratila)
Esterka: „Já jsem koňská, protože mám ráda koně.“
Martinka: „Maminka dneska nejde do práce, protože prší.“
Paní učitelka: „Míšo, pomohla jsem ti uklidit dinosaury.“
Míša: „To nevadí.“
Jasmínka: „Pro mě si dneska přijde Hanička.“ (maminka)
Martinka: „Když bude mít někdo obráceně bačkorky, tak bude mít křivý nohy.“
Paní učitelka: „Míšo, zastrč si prosím tu židličku.“
Míša: „Já to udělám, až tu nebudu.“
Martinka: „Moje mamka neumí velké copánky. To protože mám malé vlásky.“
Sárinka: „Kdy už bude ráno?“ (před odpoledním vstáváním)
Jášík: „Zamiloval jsem se do Esterky.“
Jasmínka: „Vždyť jsi zamilovaný do Anetky.“
Jášík: „Já to takhle střídám. To se tak dělá, víš?“