Kutálí se míč a školní rok je pryč!

Ano, je tomu opravdu tak! Školní rok je pryč, nastalo loučení, ale my se ještě trochu ohlédneme zpět. V září jsme poprvé rozkutálely míč, který nás doprovázel celým školním rokem. Duhový míč, jehož každá z barev otevírala a doprovázela určité období. Červenou vše začalo. Přivítaly jsme ve školce nové kamarády a podzim, který vnesl do přírody pestrou paletu barev. Následovala zelená. Ta otevřela lesní bránu a my zkoumaly svými smysly lesní království. Dále hnědá. Hnědá jako oříšek. A víte, kdo jej v našem případě rozlouskl? Žádná veverka, ale Ježíšek! Ach Vánoce, ty si ve školce s dětmi vždycky hezky užijeme. Pak přišla barva bílá. Sněhu jsme si tedy moc neužily, ale i tak to bylo moc hezké období. Vždyť je to čas karnevalu! Další barvou byla žlutá. Vynesli jsme se školáky Moranu a jaro mohlo začít. Děti objevovaly květy prvních rostlin a za zpěvu ptáků byly vycházky hned veselejší. Poslední barvou byla modrá. S modrou děti obletěly zeměkouli a prozkoumaly i vesmír. Modrá barva otevřela čas plný výletů a nových setkání. Nyní už se ale míč dokutálel do samého konce. Rozloučily jsme se s poslední barvou a také s našimi předškoláky. Bylo jich sedm. Našich sedm statečných a to doslova. Vždyť udělali takový pokrok od chvíle, co prvně vstoupili do školky. Mají za sebou spoustu odvedené práce a vězte, že to pro ně nebylo vždy snadné. Ale to už si mnozí dospělí ani nedokážou představit, co děti překonávají za překážky. Tak tedy. Milá Malvínko, Anetko, Rozálko, Jasmínko a také Jášíku, Radovánku a Fanoušku, přejeme vám ze srdce hodně štěstí, aby se vám ve škole dařilo. Ať je pro vás ten školní svět plný nových radostných zážitků. Držíme vám palce a budeme vždy patřit mezi vaše věrné fanynky!

Magda a Dana