„Jednoduché pokusy“, SVČ Slunečnice Přeštice
27.05.2022
Minulý týden v pátek, 27.05.2022, se naše školička vydala do Přeštic, abychom si zde vyzkoušeli „Jednoduché pokusy“, i když jsme neměli na začátku programu úplně představu, jaké budou, co nás čeká.
Ráno jsme všichni nasedli do linkového autobusu směr Přeštice a vyjeli vstříc novým zážitkům.
Ve Slunečnici jsme se rozdělili na dvě party a hned od začátku nás úkoly zaujaly.
Mladší děti čekalo zkoumání kyselosti a zásaditosti (tzv. pH) různých vzorků.
Nejprve jsme se dověděli, jak se lakmusový papírek zabarvuje podle pH (červeně se zabarvují látky kyselé, fialově se zabarvují látky zásadité a zeleně látky neutrální) . Zkoumanými vzorky byly např. pomeranč, obyčejné jablíčko, kyselina citronová, kterou maminky přidávají do pečiva, jedlá soda a mýdlo (tekuté i pevné). Papírky se zabarvovaly a naše nadšení neznalo hranic.
V další části našich pokusů jsme pozorovali, jak na sebe reagují společně kyseliny a zásady. Zkumavky bublaly a jejich obsah vyšuměl na připravené podnosy. Aby bylo vše efektivní a zajímavější ještě více, bylo v jedlé sodě přimícháno potravinářské barvivo, takže i barevný efekt tohoto pokusu se setkal s naším nadšením.
…a to ještě nepřišel hlavní hřeb našeho zkoumání. V odměrném válci byl nalitý ocet a lektorka do něj pomalu přidávala sodu…hrdlo válce překryla tenkou latexovou rukavicí…a bum bác…rukavička se nafoukla jako balónek s pěti prsty. 🙂
Před svačinkou nám ještě velké děti ukázaly, jaký úkol řešily ony.
Čekalo na ně vyřešení záhadného zločinu – vraždy lorda z hrabství Yorkshire. Podezřelými byla služebná Mary, která lordovi v kuchyni připravila jeho oblíbenou zelnou šťávu k snídani. Cestou z kuchyně potkala lordova komorníka Jeana, u kterého později našel detektiv Holmes nádobu s Krtkem (čistič na odpady). Třetím podezřelým byl lordovo příbuzný, nevlastní synovec Henry, v jehož věcech našel detektiv bylinný extrakt na trávení.
Pouze jedné skupině se podařilo určit za pomoci zelné šťávy, kdo otrávil lorda při snídani. Ano, nebyl to nikdo jiný, než lordovo komorník Jean…u něhož se našla nádoba s čističem odpadu, Krtkem.
Zbývající dvě skupiny si tak vyzkoušeli a potvrdili si, že ne každý pokus musí vyjít, a že i chybami se člověk učí. Jak snadné je se mýlit a obvinit třeba i nevinného člověka z tak závažného zločinu, jako je vražda. 🙂
Dvě hodinky s pokusy utekly jako nic a my se museli rozloučit ve Slunečnici s našimi lektorkami.
Naše další kroky vedly do Domu historie Přešticka.
Dům historie Přešticka – „Řemesla na Přešticku“ a kupecký krámek
27.05.2022
Mnozí z nás byly v tomto muzeu poprvé. Skrývalo přímo poklady našich předků, předměty, které jsme mnohdy viděli poprvé v životě.
Hned za dveřmi Domu historie nás vřele uvítaly paní Süsová a paní Valentová, kterým moc děkujeme za krásný výklad a provedením mezi vystavenými exponáty.
Kupecký krámek byl plný překvapení.
Viděli jsme zde starou pokladnu, v níž byly uloženy staré bankovky i mince. V knize dlužníků je dosud veden jeden pán, který nestačil svůj dluh splatit. Zboží v krámku bylo zabaleno zcela odlišně, než dnes. Většina zboží ze zámoří – z evropských kolonií, jako např. čokoláda, káva se kdysi prodávala v tzv. Koloniálu.
Drogistické zboží bylo také zajímavé, zejména mýdla všeho druhu, různě tvarované flakonky s parfémy, poznali jsme mezi zbožím i známou Alpu Francovku. 🙂
Obdivovali jsme i starobylé nádoby na vaření, starou plácačku na mouchy a další kuriozity.
Druhá část naší návštěvy Domu historie byla také bezva.
Seznámili jsme se s výrobky z dílny starých řemeslníků na Přešticku. Nejprve to byl švec, kde jsme na vlastní oči viděli, jak vypadá verpánek, na kterém švec podrážel boty, kopyto, na kterém vytahoval kůži a vyráběl boty nové.
U kováře jsme obdivovali dmýchadlo, které jsme samo sebou také vyzkoušeli. 🙂
Už také víme, proč se říká, že se někdo točí jako motovidlo. Přadleny, kromě něj používaly přeslici s kolovrátkem k předení, soukání nití.
Nejvíce se nám však líbil stroj do kostelních věžních hodin. Jak odbíjel a vydával další jiné zvuky.
Někteří z nás měli to štěstí, že si mohli vyzkoušet i dřeváky, které se běžně na vesnicích kdysi nosily.
Na závěr naší návštěvy jsme si mohli v obchůdku zakoupit suvenýry na památku a plni dojmů se pomalu vraceli k nádraží na autobus.
Neminula nás však ani zmrzlina v kelímku, nebo oplatce. Mňam!
Páteční dopoledne v Přešticích bylo moc hezké!
Někteří z nás odsud odjížděli s rozhodnutím, že se do muzea vrátí s rodiči a sourozenci o prázdninách, aby si prohlédli všechny ty zajímavůstky ještě jednou. 🙂
Sepsala: Jana Richterová