Hrátky s pohádkou

Dvoudenní projektové vyučování, které proběhlo před Velikonočními svátky v 1. a 3. ročníku se opravdu vydařilo. Žáci pracovali ve skupinkách, každý měl svoji roli, kterou si musel poctivě plnit. Vedoucí skupinky dohlížel a korigoval práci a úkoly. Co je to vlastně pohádka, musí mít vždy opravdu jen dobrý konec? Hlavní postavy mohou být nejen kladné, ale i záporné? Děj je posazen jen do minulosti , na zámek? Takové a další otázky byly úvodem k našemu vyučování. Nechybělo ani mnoho zapeklitých otázek a kvízů. Zahráli jsme si i mnoho poznávacích her a na závěr projektu nechyběla ani Pohádková stezka s tajenkou. A věřte mi, že cesta nebyla vůbec jednoduchá. Naučili jsme se i krásnou pohádku úplně zpaměti. Kdo ji nezvládl úplně celou celičkou, určitě si zapamatoval alespoň nějakou část. Plnili jsme dokonce i slovní úkoly z pohádky O červené Karkulce, jak daleko a kolik kilometrů musela ujít přes celý les, kolik stál nákup pro babičku a samozřejmě i hledání pohádkových dvojic. Zahráli jsme si i mnoho her, při kterých nebylo nutné ani slovíčko a to jsme také skvěle zvládli. Jen bych řekla, že příště si na takový projekt vezmeme ještě den navíc, protože děti jsou velmi spontánní, okoření takové projekty o mnohé poznatky, že se mi o tom ani nesnilo. Nikdy nedokážu přerušit děti, když jsou tak zapálené a nadšené svým vyprávěním. Proto, příště určitě ještě den navíc.

Jana Tolarová