Veselé Velikonoce

S příchodem jara, které jsme oslavili společně s dětmi přesně 20. března jsme si také připomenuli prostřednictvím dvoudenního projektového vyučování naši asi nejdůležitější tradici velikonoční svátky. V pondělí jsme si přiblížili příběh o příchodu Ježíše do Jeruzaléma, vysvětlili jsme si pro děti neznámé pojmy jako Golgota, pesach, Piláta, Jidáše, ukřižování, co je to křesťanství, zmrtvýchvstání, proč se vlastně na Velikonoce řehtá, jaké jsou hlavní symboly Velikonoc.
Při diskusi jsme zjistili, že mnoho pojmů je pro děti nových, neznámých. Asi je to dobou, která nastala. Jsme všichni uspěchaní a nemáme čas na to, abychom s dětmi takové svátky prožívali, a proto si myslím, že je důležité využít projektové vyučování k takové aktivitě. Samozřejmě pro děti je důležitá motivace, ocenění, všichni jsou velmi soutěživí. Každá skupinka získávala pro své družstvo beránka, kterého získala za dobře odvedenou práci. Všichni pracovali s velkou radostí a pílí. Zaměřili jsme se i na tvořivou práci, zrození kuřátka. Využili jsme přírodních materiálů, vlny a vyfouknutých vajíček. Vytvořit kuřátko byla opravdu náročná práce. Omotávání a poté rozstřižení bohaté bambulky bylo opravdu náročné, ale posuďte, práce se nám opravdu povedla. Co nám dalo opravdu zabrat byla abecední vajíčka. Žáci si vybrali jednoho zástupce ze skupinky a tomu zavázali oči. Ten musel diktovat celou abecedu a ostatní ze skupiny ji museli zapisovat. Podařilo se snad jen jedné skupině. Chyběla písmenka s háčky nebo nastal problém u písmenka P, Q, …. Nakonec byla vyplněna všechna vajíčka. Po tak náročné práci jsme shlédli videa, kde naše babičky prováděly mnoho technik zdobení kraslic. Vyškrabávání, zdobení voskem, madeirování, lepení suchých květin, zdobení slámou. Kvízem pro všechny bylo zapamatování si co nejvíce technik a napsat je. V závěru dne jsme provedli hodnocení formou aktivní diskuse. Druhý den byl o trochu náročnější v tom, že jsme museli řešit velikonoční násobilku, popsat velikonoční vajíčko, vyhledat a zapsat připravené velikonoční přesmyčky. Nechybělo ani pletení a zdobení pomlázek. A stále se soutěžilo a lepili se beránci. V závěru projektu nesměla chybět ani tělovýchovná chvilka. Každý si připravil vajíčko vyfouknuté nebo uvařené. V tělocvičně si připravili prostor a začali soutěžit. Přenášení vajíčka na lžíci, to bylo to nejjednodušší, kutálení vajíčka o trochu těžší, ale nejhorší bylo strkání vajíčka nosem. To bylo legrační, jak se všichni snažili a vajíčko, jak je oválné se kutálelo úplně jinam, než děti chtěly. No a přiblížil se závěr našeho projektu. Hodnocení bylo vyrovnané, dokonce dvě skupinky měly stejný počet beránků. Po rozdání diplomů jsem ale viděla, že ani hodnocení nebylo tak důležité, jako úsměvy a dobrá nálada pro našem stráveném velikonočním klání. Myslím, že jsme si všichni užili krásné dny a v úterý už nás čeká další den, den, dalšího vzdělávání a získávání nových vědomostí.

Jana Tolarová