Dopravní hřiště Blovice

V úterý, 19.04. 2022, hned po velikonočních svátcích, nás čekala další již několikrát odkládaná akce pro děti všech ročníků naší školy, a to Dopravní hřiště v Blovicích.

Podobně, jako tomu bylo s výukou plavání, jsme se dva roky nedostali na Dopravní hřiště v Blovicích, abychom si teoreticky i prakticky vyzkoušeli, jak ovládáme – neovládáme dopravní předpisy, nejen jako cyklisté, ale i jako chodci.

Celí nedočkaví jsme v ono úterní ráno čekali na příjezd autobusu, který pro nás zajistila ZŠ v Blovicích. V 7:50 hod. jsme všichni společně odjížděli směrem na dopravní hřiště.
Pro starší děti celkem nic nového, pro prvňáčky s druháky nová zkušenost.
Třeťáčci si matně vzpomínali, že v 1. třídě něco podobného již na naší škole proběhlo a zúčastnili se této akce. 🙂

Po příjezdu do Blovic a po příchodu od autobusu k ZŠ Blovice, jsme se rozdělili na dvě party, starší děti (4. a 5. ročník) a mladší děti (1. – 3. ročník).
Ti starší se vzdálili na nedaleké improvizované dopravní hřiště, menší školáci se před chladnem uchýlili do budovy, která jinak funguje jako družina pro zdejší žáky 1. stupně.
My malí jsme společně shlédli několik videí o tom, jak se na silnici jako cyklisté máme zachovat. Jak správně vjíždět na silnici, jak se na ní pohybovat, abychom se vyhnuli kolizi s ostatními účastníky silničního provozu. Zopakovali jsme si, jaká je povinná a jaká doporučená výbava cyklisty, poznali a poznávali jsme dopravní značky, se kterými se nejčastěji jako cyklisté a chodci můžeme setkat v silničním provozu.

Kolem půl desáté jsme se všichni společně nasvačili, pojedli to, co nám naše maminky nachystaly s sebou do batůžků. Po svačince a krátkém odpočinku jsme si naše místa – v učebně a na hřišti, prohodili.

Velcí zůstali ve třídě a malí, někteří poprvé ve svém životě, se přemístili ke kolům, koloběžkám na dopravní hřiště. Na některé z nás nevyzbyl žádný dopravní prostředek, a tak se z nás na chvíli stali obyčejní chodci.
Většina z nás se snažila jezdit bezpečně, ale našli se i tací borci, co neubrzdili kolo, nebo koloběžku, i když semafor ukazoval červenou. Někteří chodci byli také nadměrně čilí, že měli co dělat, aby vstoupili na přechod ve správný okamžik! 🙂
Velmi jsme si to užívali na improvizovaném železničním přejezdu, kde jsme se většinou všichni sjeli, a na kruhovém objezdu, kde jsme naopak tápali, jak ho bezpečně, beze srážky, projet.

Celé dopoledne nám velice rychle uběhlo. Po jedenácté hodině nás vyzvedl autobus, a my se vraceli plní dojmů zpět k naší škole. Každý z nás tento den prožil jinak, každý si ho užil svým způsobem, který mu vyhovoval. Nu a v červnu se ukáže, kdo si co z úterního dopoledne zapamatoval.

Takže, v červnu hurááá, tady nás opět máte!!! 😀

Sepsala: Jana Richterová