Březen ve školní družině
Březen je tradičně měsíc knih, a proto jsme se v družině věnovali především čtení a práci s příběhy. Hned na začátku měsíce jsme navštívili horšickou knihovnu. Děti si zde vybíraly zajímavé knihy pro sebe i nové tituly do naší družiny. Kromě toho si mohly zahrát na piano, takže z toho vzniklo příjemné čtenářské i hudební odpoledne. Celý měsíc nás provázelo téma superhrdinů a našich pocitů. Povídali jsme si o tom, jak překonat strach a zvládat nepříjemné emoce. Četli jsme příběhy o odvaze, děti nakreslily svůj vlastní strach a otevřeně jsme mluvili o tom, čeho se bojíme a jak si s tím dokážeme poradit. Společně jsme také vyráběli superhrdinské panáčky, kteří nás symbolicky chrání. Velký úspěch mělo i dobrodružství jídla v našem těle. Děti si na obrysu postavy vyzkoušely, jak potrava putuje od úst až do střev. Pomocí kuliček sledovaly cestu jídla a pochopily, že tělo funguje jako továrna, která potřebuje palivo. Ke Dni vody se naši superhrdinové vydali na záchranu potoka. Několik dní jsme věnovali jeho čištění od větví, kamenů a listí. Děti pracovaly s takovým nadšením, že se jim ani nechtělo vracet zpět do školy. Vyzkoušeli jsme si také filtraci vody pomocí plastových lahví a přírodnin. Děti nalily dovnitř špinavou vodu a s překvapením sledovaly, jak po chvíli vytéká voda čistá. Připomněli jsme si i Ponožkový den, tedy den Downova syndromu. Povídali jsme si o tom, co tato genetická porucha znamená, jak se děti s Downovým syndromem liší od ostatních a jak zvládají každodenní situace. Každé dítě si obléklo jinou ponožku a vybarvilo šablonu ponožek podle své fantazie. Na závěr proběhla soutěž o nejhezčí ponožku. Nechyběly ani procházky do přírody, kde jsme pozorovali probouzející se jaro, kachny na rybníku i vodní šneky. Na školní zahradě a v tělocvičně jsme hráli různé hry, cvičili s basketbalovým míčem a plnili zábavné úkoly, které si děti samy přály. Tvoření se neslo v duchu jara a Velikonoc. Děti nakreslily krásné čápy, vyrobily papírové slepičky, zajíčky z kartonů od vajec a kuřátka z kinder vajíček. Do nich jsme zaseli řeřichu a pozorovali, jak postupně raší a zelená se. V tělocvičně jsme uspořádali turnaj v minigolfu. Děti byly rozděleny do dvou týmů a střídavě se jim dařilo vyhrávat. Nakonec se shodly na remíze, protože nejdůležitější pro ně nebyla výhra, ale samotná účast a společná zábava. Jsem moc ráda, že máme v družině tak úžasné děti, které se s nadšením zapojují do všech aktivit a vytvářejí krásnou, přátelskou atmosféru.
Marija Mukan
